Vláda Aleksandera Prystora

Vláda Aleksandera Prystora byla vládou Druhé Polské republiky pod vedením premiéra Aleksandera Prystora. Kabinet byl jmenován prezidentem Ignacym Mościckým 27. května 1931 po demisi předchozí druhé Sławkovy vlády. Kabinet podal demisi po necelých dvou letech fungování 9. května 1933[1]. Prystor stál v čele vlády nejdéle ze všech jeho předchůdců.

Vláda Aleksandera Prystora
Vláda v den svého jmenování
Pořadí	dvacátá pátá (od 1918)
Předseda	Aleksander Prystor
Místopředsedové	Bronisław Pieracki (do 26. 6. 1931)
Politické subjekty	BBWR
Jmenována	Ignacym Mościckým
Datum jmenování	27. května 1931
Konec v úřadu	9. května 1933
Posloupnost vlád
< Sławek II Jędrzejewicz >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Politické resorty byly v Prystorově kabinetu v rukou zkušených sanačních politiků, ale ekonomické resorty ovládaly málo zkušené osoby. To byl případ ministra pokladu Jana Piłsudského, ministra průmyslu a obchodu Ferdynanda Zarzyckého, ministra veřejných prací Mieczysława Norwida-Neugebauera nebo ministra zemědělských reforem Leona Kozłowského.[2] Premiér si toho byl vědom a snažil se do vlády dostat kompetentní osoby, kterým často nabízel místa náměstků ministrů.

Od počátku kladl Prystor důraz na udržení vyrovnaného rozpočtu. Chtěl se také vyhnout všem krokům, které jsou v hospodářské politice státu nejisté nebo neozkoušené.[3] To vedlo k omezení investic, snížení státních výdajů, odliv valut za hranice a prohloubení recese. Když se na podzim 1931 ukázalo, že schodek rozpočtu bude vyšší, než se plánovalo, Prystor doporučil další omezení výdajů.[4] I tak ale deficit překročil 10 % rozpočtu, což přinutilo vládu v říjnu 1932 k aktivnější hospodářské politice. Vláda snížila daně v průmyslu, železniční tarify a úrokové sazby, omezila některé sociální dávky, prodloužila pracovní dobu a povolila zhoršení podmínek práce. Pokusila se přimět monopoly ke snížení cen. Opatření vedla ke zhoršení vztahů vládnoucího tábora se zástupci velkokapitálu a velkostatkářů (v březnu 1932 skončil jejich zástupce ve vládě ministr zemědělství Leon Janta-Połczyński).[2]

V květnu 1933 žádal Józef Piłsudski Prystorovu demisi. Vyčítal mu, že chce vědět všechno a do všeho se plete. Pravděpodobným důvodem konce premiéra byl také konflikt mezi Janinou Prystorowou a Aleksandrou Piłsudskou. Premiérova manželka konkurovala maršálkově ženě ve společenském životě a v charitativní činnosti.[2][5] Oficiálními důvody bylo nové volební období prezidenta a zdraví premiéra.