Vjása

Vjása (v dévanágarí व्यास), také Véda Vjása (celé jméno - Šrí Kršna Dvaipájana Vjása), znamená v českém překladu společně s přízviskem véda: uspořadatel véd. Podle Višnu Purány 3.3 tuto funkci zastává v každé Dvápara juze jiný mudrc.[1] Současný Vjása je také znám pod přízviskem Kršna Dvaipájana, což se týká jeho vzhledu (tmavá pleť) a místa narození (na ostrově, dvípa). Slovo vjása znamená uspořádat, rozlišit nebo popsat a označuje uspořadatele véd, komentářů k nim a jiných doplňujících děl védské literatury. Jeho nejznámějším dílem je rozsáhlý staroindický epos Mahábhárata, jehož součástí je Bhagavadgíta (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan), kde vystupuje jako moudrý rádce Kuruovců a Pánduovců. Podle Bhágavata Purány 1.3.21 je avatárem boha Višnua a jedním z osmi nesmrtelných (čirandžíva). Podle této Purány a Mahábháraty je synem převoznice Satjavatí a světce Parášary. Narodil se na jednom z ostrůvků řeky Jamuny blízko Kalpi v Džalaun, stát Uttarpradéš. Již jako dítě byl Vjása tak moudrý, že byl považován za dospělého a již od mládí se podřídil asketické disciplíně světců.

Život a dílo

Je skoro nemožné historicky doložit, kdy Vjása žil na základě děl, která jsou mu přiřčena. Někteří historici se domnívají, že tato díla vznikla na základě historických událostí, jiní naopak tvrdí, že se jedná o legendy, filosofická pojednání a polo-historická díla ze starověké Indie.

Vjása a védy
Související informace naleznete také v článku Védy.

Podle hinduistické tradice uspořádal Vjása védy do čtyř částí (Rgvéd, Sámavéd, Jadžurvéd a Atharvavéd). Prapůvodní véda byla pouze jedna[2] a prakticky nepochopitelná. Na základě tohoto uspořádání vznikla pozdější filosofická a liturgická pojednání (Brahmasútry, Upanišady a Purány), ale i epická díla (Itihásy). Není zcela jasné, jestli je autorem všech těchto děl Véda Vjása sám nebo společně s několika učenci, nebo zda všechna díla vznikala v určitých časových obdobích. Podle hinduistické tradice je trvání světů omezené časem. Proto světy vznikají a zanikaji. V Súrjasiddhánta Upa­nišadě je následující vysvětlení:

Na začátku evoluce – mahákalpa – v první den a noc Brahmy (8 640 000 000 let)– přichází kosmické vyjasnění a stvoření světa. To­to je věčný evoluční proces v makrokosmu. V tomto věčném koloběhu není nic ztraceno navždy. Proto je možné, že velcí zřeci upanišad považují nejvyššího neprojeveného purušu za nejvýše dosažitelný cíl života, protože je mimo kosmický den a noc. I když svět a tělo jsou zničeny, Brahmá není zničen nikdy. Svě­ty přicházejí a odcházeji, ale Brahmá, zdroj všeho, zůstává neměnný.

Související informace naleznete také v článku Brahmá.

Vjása a Mahábhárata
Související informace naleznete také v článku Mahábhárata.

Autorství Mahábháraty(v dévanágarí महाभारत) je tradičně připisováno Vjásovi. Co se ale délky a rozsahu tohoto eposu týká, je možné, že autorů bylo více a různé části byly přidávány postupně. Nejstarší děj Mahábháraty spadá do védského období (3000 př. n. l) a jeho nejmladší části spadají do období Gupta (400 př. n. l).[zdroj?]

Vjása a Bhagavadgíta
Související informace naleznete také v článku Bhagavadgíta.

Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.[3] Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je však nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj se odehrává přibližně v letech 3200 - 3100 př. n. l. (Mahábhárata - kapitola 25-42 knihy Bhíšmaparvan).

Vjása a Purány

Vjása sepsal většinu Purán. Poslední z nich byla Bhágavata Purána, nazývaná nigama kalpa taror galitam phalam, zralý plod stromu védské literatury[4], a veda-sammitám, na stejné úrovni jako čtyři védy.[5]

Vjása a buddhismus
Související informace naleznete také v článku Buddhismus.

Vztah Vjásy k buddhismu je ve spojitostí s osvíceným bódhisattvou. Bódhisattva ví, že přijde čas, že vědění o cestě k osvobození zanikne a přijme slib, že bude následovat dlouhou cestu bódhisattvy, aby mohl odkrývat zapomenuté vědění a ukazovat cestu k osvobození nirvána. Ideál bódhisattvy nabyl na významu až se vznikem pozdějších směrů buddhismu jako je mahájána a vadžrajána.

Vjása a brahmasútry

Vjása a jóga sútry

Odkazy

Reference
  1. http://sacred-texts.com/hin/vp/vp077.htm
  2. Bhágavata Purána 1.4.19, 9.14.48, 12.6.49
  3. Bhagavadgíta (př. a úv. J. Filipský & J. Vacek), str. 10. B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 119.
  4. Bhágavata Purána 1.1.3
  5. Bhágavata Purána, 12.4.42

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.