Viverravidae

Viverravidé byli paleogenní masožravci, spolu s miacidy byli blízce příbuzní modernímu řádu šelem (Carnivora). Poprvé se objevili v Severní Americe v průběhu paleocénu, v průběhu času se rozšířili i do Evropy a vymizeli až v průběhu svrchního eocénu. Největší zástupci čeledi, jako byl druh Didymictis vancleaveae, mohli vážit více než 20 kg, zatímco nejmenší zástupci, jako Viverravus minutus, nepřesahovali hmotností 1 kg. Menší formy byly pravděpodobně hmyzožravé.[2] Viverravidům chyběly třetí stoličky a na čtvrtém horním premoláru se rozvíjel hrbolek parastyl, jenž byl u miacidů redukován, nebo zcela potlačen.[3]

Čeleď Viverravidae byla obvykla sdružována společně s čeledí Miacidae do nadčeledi Miacoidea.[3] Novější studie naznačují, že nadčeleď Miacoidea a čeleď Miacidae jsou parafyletické taxony, přičemž viverravidé jsou se šelmami vzdáleněji příbuzní než zástupci miacidů. Zástupci Carnivora + Viverravidae + Miacidae bývají proto řazeni do kladu Carnivoramorpha, přičemž od roku 2010 byl vytyčen samostatný klad Carnivoraformes v rámci Carnivoramorpha pro zástupce Carnivora + Miacidae. Viverravidae vůči těmto taxonům představují sesterskou skupinu, přičemž celá čeleď je zřejmě monofyletická.[2]

čeleď Viverravidae[4]