Vim

V roce 1988 napsal Bram Moolenaar obdobu editoru Vi pro Amigu, tento program byl založen na kódu editoru Vi (SteVIe), proto byl pojmenován Vi IMitation.

Roku 1991 byla uveřejněna první veřejná verze tohoto editoru – Vim 1.14. Tato verze byla stále dostupná pouze pro Amigy, na UNIX byla přenesena až verze 1.22, kdy došlo k celé řadě vylepšení. S příchodem verze 2.0 (prosinec 1993) se editor přejmenoval na Vi IMproved.

Další přelomovou byla verze 3 (1994), kdy se objevila podpora více oken a verze 4 z roku 1996: do editoru byla zapracována možnost grafického rozhraní. Další v pořadí byla verze 5 (1998), kde největší změnou bylo zvýrazňování syntaxe. Verze 6 (z roku 2001) přinesla skládání (folding), podporu UTF-8 a vylepšení pro více jazyků, svislá okna či víceřádkové regulární výrazy. Hlavními novinkami verze 7 z roku 2006 je průběžná kontrola textu (spell checking), inteligentní doplňování textu, panely pro dokumenty, lepší práce s historií změn a další vylepšení. Osmá verze (2016) přinesla asynchronní I/O operace, podporu JSONu, podporu psaní uživatelských úloh (jobs), spouštění úloh v určitý čas jednorázově i opakovaně (timers), správu pluginů metodou balíčků a opravení chyb. Předposlední verze 8.1 měla jako hlavní novinku integrovaný terminál.

Roku 2002 byla změněna licence směrem k licencím typu GPL, což umožnilo využít Vim jako základní editor v některých linuxových distribucích. Tato změna licence byla umožněna faktem, že z původního kódu, který Bram Moolenaar využil, již ve Vimu nezůstalo nic.

Editor Vim má podobně jako jeho předchůdce vi tři režimy práce:

Základní, neboli příkazový režim

V tomto režimu je vim po spuštění, většina kláves se interpretuje jako příkazy pro práci s textem.

Vkládací režim

Jedná se o režim, v němž se vkládá text. Vstoupí se do něj mimo jiné stisknutím klávesy i. Stisknutí Esc provede návrat do základního režimu.

Režim ex

V tomto režimu lze zadávat příkazy pomocí příkazového řádku. Vstoupí se do něj stisknutím klávesy :; po provedení příkazu nebo stisknutí Esc se Vim vrátí do základního režimu.

• Malé nároky na počítač a jeho prostředky
• Existuje verze pro mnoho operačních systémů
• Rychlost
• Možnost rozšiřování skripty ve vimscript
• Snadná a logická ovladatelnost
• Zpracování nápovědy

• Z dnešního pohledu zcela nestandardní ovládání
• Delší doba zaučení začátečníka