Vilmos Zsigmond

Vilmos Zsigmond (16. června 1930, Szeged – 1. ledna 2016, Big Sur, Kalifornie) byl maďarsko-americký kameraman. Jeho nejslavnějším snímkem byla Blízká setkání třetího druhu, za jehož nasnímání získal v roce 1977 Oscara. Rok poté obdržel cenu BAFTA za kameru válečného dramatu Lovec jelenů, nominován byl za něj i na Oscara. Oscarové nominace se dočkaly i filmy Řeka (1984) a Černá Dahlia (2006). Za snímek Stalin z roku 1992 získal cenu Emmy. Za Dlouhé loučení z roku 1973 získal Cenu Národní společnosti filmových kritiků. Na festivalu v Cannes získal v roce 2014 cenu za celoživotní dílo.

Vilmos Zsigmond
Narození	16. června 1930 Segedín
Úmrtí	1. ledna 2016 (ve věku 85 let) Big Sur
Alma mater	Univerzita divadelního a filmového umění (do 1955)
Povolání	kameraman a filmový producent
Ocenění	Oscar za nejlepší kameru (1978) Cena BAFTA za nejlepší kameru (1980) Řetěz Korvína Uherského (2001) čestný občan Segedínu (2004)
Choť	Elizabeth Fuzesová
Děti	Susi Helena Zsigmondová
Rodiče	Vilmos Zsigmond
Příbuzní	Maxwell Albrecht Vilmos zu Hohenlohe-Langenburg[1] a Alexander Arthur William zu Hohenlohe-Langenburg[1] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se a vyrostl v Maďarsku; na Západ emigroval po vpádu sovětských vojsk roku 1956, spolu se svým spolužákem László Kovácsem, ze kterého se rovněž stal významný kameraman. Odvezli sebou i jedinečný dokumentární filmový materiál o invazi, který pořídili v ulicích Budapešti.[2] V roce 1962 získal Zsigmond americké občanství. Ze začátku v USA snímal hlavně béčkové horory, dveře do první ligy Hollywoodu mu otevřel až producent a režisér Robert Altman.[3]