Villa Westend (Kadaň)

architektonický nákres Villy Westend

V květnu 1924 požádala slečna Anna Schmidt městský úřad v Kadani o stavební povolení k vybudování vily podle projektu kadaňského stavitele a architekta Paula Petera. V září roku 1925 byl pak projekt na stavbu nové vily zkolaudován stavební komisí a ještě téhož roku realizován. Jelikož se vila nacházela v Klášterní ulici na západní části města, dostalo se jí jména Westend. Tento název je inspirován z názvy honosných vilových čtvrtí stejného jména v Londýně, Berlíně nebo Karlových Varech. Od počátku byl interiér vily koncipován jako tři samostatné byty – v podkroví, prvním patře a přízemí, respektive v suterénu, neboť i majitelky vily byly původně tři.

Villa Westend nese charakteristické znaky pozdní secese. Pro vilu je typická členitost oken nebo výrazný arkýř.

Ve vile se nacházely tři byty, obývaly ji totiž původně tři majitelky a vila byla vystavěna z jejich společného dědictví. Svobodná Anna Schmidt byla dcerou zámožného obchodníka Vinzenze Schmidta (1835-1913) a jeho manželky Eleonory (1840-1915), rozené Heinz. Oba manželé Schmidtovi byli rodáky z Kadaně a bydleli v domě čp. 205 v dnešní Žatecké ulici (tehdy Kovářská) na Špitálském předměstí. Druhou dědičkou byla další jejich svobodná dcera Eleonora Schmidt (narozená 1875) a třetí snacha Aloisia Schmidt (narozená 1862), rozená Kaminka, pocházející z kadaňské rukavičkářské továrnické rodiny, která byla chotí jejich syna Josefa Schmidta (1867-1933), barvíře kůží.

historická fotografie Villy Westend z pohledu od kulturního domu Orfeum

Majitelkami vily Westend tak byly tři dámy, přičemž všechny tři žily pohodlnými životy jako rentiérky z peněz po svých rodičích. V únoru 1927 však zjistil jejich právník JUDr. Oskar Peter (mimochodem syn stavitele Josefa Petera a bratr stavitele jejich vily Paula Petera), že v kupní smlouvě ke stavební parcele na které vznikla Villa Westend jsou nesrovnalosti. Zároveň vyplul na povrch jakýsi dluh vzniklý při realizaci vily a ani vzájemné vztahy mezi Annou, Eleonorou a Aloisií Schmidtovými nebyly úplně ideální. Konflikt vyvrcholil v roce 1933 po smrti Josefa Schmidta, bratra Anny a Eleonory a manžela Aloisie. A tak již roku 1934 došlo k prodeji vily. O dalších osudech Anny Schmidt nevíme nic, svobodná Eleonora žila v Kovářské ulici v domě po rodičích a v srpnu 1946 byla během tzv. odsunu Němců z Československa deportována do Německa. Ovdovělá Aloisia bydlela v domě čp. 726 v ulici Na Kobylnici (dnes Polní), kde také roku 1943 zemřela.

detail secesního plotu Villy Westend

V roce 1934 odkoupila Villu Westend paní Ruth-Rosa Michalitschke a všechny právní obtíže za ni řešili její dva kadaňští advokáti, totiž JUDr. Oskar Peter a JUDr. Wilhelm Beckert. Rozhodnutím okresního soudu v Kadani byla vymazány všechny předchozí závazky vůči městu, došlo též k vyřešení zástavních práv vzniklých dluhy původních majitelů vůči JUDr. Gustavu Ehmingovi a Zemědělské spořitelně a záložně v Kadani. Ruth-Rosa Michalitschke (narozená 1893), rozená Blaha, pocházela z Nejdku v Krušných horách. Roku 1921 si vzala za muže Ing. Ernsta Michalitschkeho (1891-1969), rodáka z Prahy-Smíchova, jehož rodina byla původem z Rokytnice v Orlických horách. Manželé spolu bydleli nejprve v domě čp. 102 ve Sladké ulici (dnes Sládkova) na Starém Městě kadaňském, kde se jim roku 1923 narodila dcera Ingeborg. Jejich manželství snad nebylo šťastné, a se roku 1928 nechali Zemským soudem civilním v Praze rozvést. Zatímco Ernst žil v Praze a později jako německý vyhnanec proslul v Bavorsku v 50. a 60. letech 20. století jako historik dějin Orlických hor, Ruth-Rosa zůstala v Kadani a to i v době, kdy byla Kadaň součástí tzv. Sudetské župy. Z roku 1941 se dochoval dokument, ve kterém město Kadaň žádá Ruth-Rosu Michalitschke jako majitelku vily Westend, aby nechala opravit plot oddělující její pozemek od zahrady prof. Emila Horetzkyho z vily Fränzi (čp. 739) a zachovala se tak přátelským a sousedským způsobem“.

Ingeborg Michalitschke žila až do své smrti v Kadani. V letech 1942 a 1944 žila střídavě v Kadani, Toužimi (kde byla jakožto nezaměstnaná nasazena v táboře Říšské pracovní služby) a Chomutově. Villa Westend byla rodině roku 1945 zkonfiskována a Ingeborg Michalitschke pak od roku 1989 marně usilovala o restituci vlastnických práv.

• HLAVÁČEK, Petr. Kadaňské vily a jejich zapomenuté osudy. Kadaň: Město Kadaň, 2017.