Villa Skall

Villa Skall byla dokončena roku 1906 podle projektu kadaňského architekta a stavitele Josefa Petera. Jedná se o majestátní vilu v novorenesančním stylu s mohutnou čtverhrannou věží (odtud název Zámeček, Na Zámečku). Do současné doby se dochovala členitá fasáda. Okenní šambrány jsou zdobeny ornamenty s florálními ornamenty a také lasturou s delfínem, která odkazuje na motiv antické Venuše.

detail věže Villy Skall z projektu Josefa Petera

Původním záměrem zadavatele projektu a prvního majitele vily Emanuela Skalla bylo vystavět nad takzvanou Naafovou pěšinou (dnes ulice Pionýrů) a na úpatí Svaté hory směrem k Vernéřovské silnici (dnes ulice Klášterecká), kde vlastnil několik pozemků, zcela novou vilovou čtvrť. To se však nakonec neuskutečnilo, neboť tehdejší kadaňský starosta, MUDr. Ferdinand Träger, měl o využití Svaté hory zásadně odlišné představy. Ještě roku 1906 vyhlásilo město v této oblasti stavební uzávěru, a to z důvodu všeobecného veřejného zájmu. Svatá hora byla totiž rozlehlým městským parkem, který sloužil jako klidný prostor pro rekreaci obyvatel města a vznik nové zástavby by tento prostor výrazně omezil. Takové byly starostovy argumenty během sporů, které mezi městem Kadaní a Emanuelem Skallem probíhaly až do roku 1911 u českých zemských úřadů v Praze a o kterých dokonce informoval i pražský tisk, například Prager Abendblatt.

Právě roku 1911 vznikla také projektová dokumentace k rozšíření stávajícího Klášterního parku, k jehož realizaci došlo již v létě roku 1912. Z iniciativy starosty Trägera byly rovněž založeny Trägerovy sady (dnes Smetanovy sady), které již neoddiskutovatelně neměla od Svaté hory oddělovat bariéra ve formě nové vilové čtvrti.

Vilu si nechal postavit Emanuel Skall (1859–1942). Skall byl úspěšný obchodník, majitel textilní továrny a řady dalších nemovitostí. Pocházel ze zámožné židovské rodiny z Nového Města pražského. Na počátku 20. století nakoupil též řadu pozemků v Kadani. Pozemky na úpatí Svaté hory plánoval rozprodat na parcely pro vilové domy a iniciovat tak založení nové vilové čtvrti. Villa Skall měla být pro tento záměr jakýmsi pilotním projektem. Idea nové vilové čtvrti se však nakonec z již zmíněných důvodů neuskutečnila. Skall vlastnil další pozemky na stráních nad řekou Ohří zvaných Klang, kde tehdy vznikla nová městská vodní elektrárna. Skallovy obchodní zájmy zastupoval v Kadani zdejší židovský obchodník Ludwig Löwy, rodák z Mašťova na Kadaňsku a majitel hotelu Austria (později Gangl, dnes Svoboda) na kadaňském hlavním náměstí.

Emanuel Skall ve své kadaňské rezidenci často pobýval se svou manželkou Paulou, rozenou Löwy, rodačkou z Kadaně a sestrou jeho obchodního zástupce Ludwiga Löwyho. Několik let poté, co Skall upustil od svého developerského projektu, začal vilu pronajímat a nakonec ji prodal. V letech 1916 až 1926 byl jejím majitelem Anton Lorenz, později obchodník Lorenz Uhl.

Po vzniku Československé republiky roku 1918 se Emanuel Skall angažoval jako přesvědčený československý vlastenec. V říjnu 1938 po okupaci českého pohraničí nacistickými vojsky byl veškerý Skallův majetek v Kadani označen za židovský a na základě německých rasistických zákonů byl zkonfiskován. Dne 20. čerence 1942 byli manželé Emanuel a Paula Skallovi deportováni do židovského ghetta v Terezíně. Emanuel zde 3. září 1942 zemřel. Paula byla 19. října 1942 transportem převezena do vyhlazovacího tábora Treblinka v okupovaném Polsku, kde byla zavražděna.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Villa Skall na Wikimedia Commons

• HLAVÁČEK, Petr. Kadaňské vily a jejich zapomenuté osudy. Kadaň: Město Kadaň, 2017.