Vila Jana Náhlovského

Vilu si nechal v roce 1888 postavit právník[1] (mlynář[5]) Jan Náhlovský. Architektonický návrh pochází zřejmě od Františka Hellmanna. S určitostí to říci nelze, Hellmann totiž stavitelské zkoušky složil až v roce 1896 a v době stavby vily byl pouhým zednickým mistrem, ale na základě porovnání s jeho dalšími realizacemi (např. Adalbertinum v Hradci Králové) to lze předpokládat.[6]

Po smrti Jana Náhlovského dům zdědil Jan Náhlovský mladší, statistik a publicista.[1] Ten zároveň vlastnil vilu v Praze.[7]

Od roku 1949 v budově sídlí městská knihovna.[1] Od roku 1994 je budova kulturní památkou.[5]

Vila je situována na jihozápadním okraji městské památkové zóny a původně uzavírala areál Náhlovského mlýna.[5] Čerpá inspiraci z italské renesance.[1] Hlavní průčelí je symetrické, s dvojicí nárožních rizalitů s tympanony. Okna jsou vsazena v šambránách zdobených balustrádami a doplněna trojúhelníkovými a obloukovými suprafenestrami. Valbová střecha je nízká, krytá nakoso položenými eternitovými šablonami, komíny jsou z režného zdiva ukončeny s římsou a betonovou krycí deskou. Světlík je ukončen bohatě dekorovanou mříží.[1] Nápadná je růžovo-okrová omítka s bílými prvky.[5] Vnitřní dispozice vily je rozvinuta kolem centrální, světlíkem prosvětlované haly, na niž navazují dvě symetricky uspořádané obytná křídla.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna na Wikimedia Commons