Vila Friedricha Petschka

Vila Friedricha Petschka
	vstupní průčelí vily
Účel stavby
	Velvyslanectví Ruské federace
Základní informace
Sloh	novobarokní
Architekt	Max Spielmann
Výstavba	1927 - 1930
Stavebník	Friedrich Petschek
Další majitelé	Georg Popper (bankéř)
Současný majitel	Ruská federace
Poloha
Adresa	náměstí Borise Němcova 19/1, Bubeneč, Praha 6, Česko
Ulice	náměstí Borise Němcova
Souřadnice	50°6′14,63″ s. š., 14°24′48,03″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Friedricha Petschka je reprezentační vila postavená ve 20. letech 20. století v Praze-Bubenči ve slohu inspirovaném francouzským klasicizujícím barokem. Stavebníkem vily byl Friedrich (Bedřich) Petschek, člen úspěšné bankéřské rodiny, která roku 1920 založila bankovní dům Petschek a spol. Od roku 1945 ve vile sídlilo Velvyslanectví Sovětského svazu, poté Velvyslanectví Ruské federace.

Historie

Bývalá rezidence Friedricha Petschka se nachází na náměstí Borise Němcova (dříve Pod Kaštany) jižně od Královské Obory. Pozemek původní viniční usedlosti Miseronka koupil Friedrich Petschek (1890–1940) ve 20. letech 20. století a nechal zde postavit vilu navrženou architektem Maxem Spielmannem a vystavěnou stavitelem Matějem Blechou. Již v roce 1927 však vilu přenechal jinému významnému bankéři Georgu Popperovi[1][pozn. 1] a od 18. února 1931 bydlel ve vile čp. 473 Pod Kaštany 19 (Blochova vila).[2] Odtud roku 1938 před nástupem nacismu emigroval, zemřel o dva roky později v Argentině v Buenos Aires.

Po roce 1938

Rodina Popperova zde žila až do roku 1938, kdy emigrovala do Londýna. Po skončení války prezident Eduard Beneš rozhodl dekretem darovat rozsáhlou nemovitost včetně vybavení vily Sovětskému svazu.[3]

O nemovitost byl mezi rodinou Popperových a Českou republikou veden soudní spor.[3]

Odkazy

Poznámky

Podle seznamu nemovitého majetku rodiny Petschků a Gellertů vypracovaného pravděpodobně po skončení 2. světové války byl stále majitelem vily Friedrich Petschek.

Reference

Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. S. 341, 343. [Dále jen Krejčová]
"Krejčová", s. 334.
Urlich, Petr, ed. a Popelová, Lenka. Slavné stavby Prahy 6. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos a Foibos books ve spolupráci s Městskou částí Praha 6, 2009. 299 s. Slavné stavby. ISBN 978-80-87073-14-8. Kapitola 11: Vila Bedřicha Petschka. S. 49–50.

Literatura

URLICH, Petr et al. Slavné vily Prahy 6 - Bubeneč. Praha: Foibos, 2017. 278 stran. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-99-5. Kapitola: 54/ Vila Bedřicha Petschka, Petr Urlich. S. 215-216.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Friedricha Petschka na Wikimedia Commons
Friedrich Petschek na geni.com/people
Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.30. Městská knihovna v Praze.
Lidovky.cz: Noblesa i útulnost. Zajímavý příběh Petschkovy vily.
Česká televize. Z metropole. Na cizím území: Ruská ambasáda. 6. srpna 2011. (ivysílání)
Česká televize: Beneš vzal vilu Popperovým a dal ji Sovětům. Na odškodné rodina stále čeká. 08.03.2015.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[2] Podle seznamu nemovitého majetku rodiny Petschků a Gellertů vypracovaného pravděpodobně po skončení 2. světové války byl stále majitelem vily Friedrich Petschek.

[1] Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. S. 341, 343. [Dále jen Krejčová]

[Krejčová334-3] "Krejčová", s. 334.

[Foibos-4] Urlich, Petr, ed. a Popelová, Lenka. Slavné stavby Prahy 6. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos a Foibos books ve spolupráci s Městskou částí Praha 6, 2009. 299 s. Slavné stavby. ISBN 978-80-87073-14-8. Kapitola 11: Vila Bedřicha Petschka. S. 49–50.