Vilém ze Saint-Thierry

Blahoslavený Vilém se Saint-Thierry (10751080, Liège, Belgie8. září 1148) byl významnou osobností 11. století. Především byl mystikem a autorem duchovních knih, přítelem a blízkým spolutvůrcem mnišské reformy Bernarda z Clairvaux, opatem v Saint-Thierry. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Blahoslavený
Vilém ze Saint-Thierry
opat
Datum narození11. století
Místo narozeníokolí Lutychu
Datum úmrtí8. září 1148
Místo úmrtíSigny-l'Abbaye
Svátek8. září
Úřadyopat
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyřeholní oděv

Život a dílo

Narodil se ve šlechtické rodině v Lutychu (místo je známé jako „Athény Severu"). Vzdělával se v Remeši a Laonu. Na tamní škole, kde studoval, spjaté se sv. Anselmem, studoval i Pierre Abélard (zemř. 1142). Po skončení studií vstoupil do benediktinského řádu se sídlem v klášteře sv. Nikasia. V roce 1118 se setkal se sv. Bernardem z Clairvaux a podpořil jeho snahu o mnišskou reformu i obhajobu pravověří. V roce 1135 opustil benediktýnské opatství a stal se cisterciáckým mnichem v Signy, aby se mohl věnovat kontemplaci. O šest let později byl zvolen opatem v Saint-Thierry.

Duchovní formace mnichů a díla

Jako opat v Saint Thiery (1119–1135) se věnoval duchovní formaci mnichů a v této souvislosti napsal následující díla:

  • De contemplando Deo (O nazírání Boha, 1121–1124)
  • De natura et dignitate amoris (O přirozenosti a důstojnosti lásky, 1121–1124)
  • De sacramento altaris (O svátosti oltářní, 1127)
  • Expositio in epistulam ad Romanos (Výklad listu Římanům, 1137)

Díla o duchovním životě

S jeho hlubokým duchovním životem po odchodu do Signy (1135–1138) souvisejí následující díla:

  • Meditative orationes (Meditativní modlitby, 1137)
  • záznamy z jeho četby Písně písní či patristických interpretací této biblické knihy.

Vrcholné dílo

Vrchol jeho díla představuje Epistola aurea (1144–1145). Kniha je podivuhodnou syntézou jeho učení o duchovním životě.

Směřování duchovní a mystické cesty

Jako benediktinský opat i cisterciácký mnich působil hlavně v roli duchovního vůdce a jako mystik. K dogmatům přistupoval spíše cestou kontemplace než spekulace. Biblické texty četl s důvěrou, že se v nich setká s Božím zjevením, čímž překonával strohost převládajícího augustinismu a otevíral se myšlenkám řeckých církevních otců (Origena, Kappadockých otců, Řehoře z Nyssy). Studiem došel k originální syntéze východního a západního myšlení.

Přínos pro mystické a teologické poznání

Vilémovy texty se odlišují od děl středověkých i moderních autorů: jsou prodchnuté biblickým jazykem a věrné stylu tradičních liturgických modliteb. Současně ukazuje, že člověk naplněný láskou Boží získává prostřednictvím kontemplace smysl pro Boží přítomnost, což znamená mystické i teologické poznání.

Odkazy

Externí odkazy

Související články

Literatura

  • Borriello, L. a kol.: Slovník křesťanských mystiků. Z ital. originálu Dizionario di mistica přel. C. V. Pospíšil. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2012; str. 756–785. ISBN 978-80-7195-198-8
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.