Vilém Knebort

Původní profesí byl restauratérem. Jeho manželka zdědila dům a restauraci U Zlaté studně v Praze. Byl aktivní i politicky jako člen Československé národní demokracie, která se v 30. letech transformovala na Národní sjednocení.[4]

V roce 1935 se uvádí jako hostinský. Působil jako předseda Národního sjednocení živnostníků a obchodníků. Bydlel v Praze.[5] Na sjezdu Národního sjednocení v roce 1937 byl zvolen předsedou organizační komise strany.[6]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za Národní sjednocení do Národního shromáždění. Mandát si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[2] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[7]

Roku 1950 byla komunistickým režimem znárodněna jeho živnost. Při předávání svého podniku do družstva utrpěl nervový záchvat a od té doby byl nemocný.[4] Počátkem 50. let 20. století v byl v takzvaném procesu se Zelenou internacionálou odsouzen na doživotí.[8][4]

Zemřel v únoru 1960 ve věznici Mírov.[3]