Viktorie Židová

Viktorie se narodila 9. června 1792 Antonínu Židovi a Anně rozené Lelkové v Červené Hoře, v domě s domovním číslem 4.[1]

Roku 1812 sloužila u sedláka Antonína Šimka v Žernově. Okolo Náchodska se v té době ubytovali vojáci. Jeden voják prý za Viktorkou začal chodit a na krok ji neopustil. Když se pak přesouval, utekla na statek do Olešnice, kde byla provdána její sestra, a kam šla, aby vyhledala svého vojáka.[2]

Dále se pak přesunula do Josefova, odkud ji z kasáren údajně vyhnal jakýsi profous. Viktorku tu hodně ranilo a vrátila se zpět domů úplně bláznivá a šílená, což dokazuje zápisek z žernovské kroniky, kde stojí: "Z ďoučete plného života stala se dívkou pomatenou, jež jako padlá nepřišla nikdy do rodné chalupy. Putovala bez cíle lesem. Zdržovala se hlavně pod Bílým kopcem, v zalesněné stráni, které se říkalo Dubina. Často k Úpě a zejména k ratibořickému splavu." Židová se tedy vlastě toulala okolím a žila tam, kde byly nejlepší podmínky.^[zdroj?]

Židová měla dokonce po návratu z kasáren porodit dítě, což ovšem není zcela prokázáno. Toto dítě dle Boženy Němcové hodila do jezu, avšak ve skutečnosti jej měla hodit do rokle.^[zdroj?]

Další dítě porodila Židová záhadně 14. srpna roku 1834 v dvaačtyřiceti letech. Dokazuje to černohorská matriční kniha. Otázkou však je, kdo by mohl s duševně nemocnou ženou a žebračkou počít dítě. Dítě dostalo jméno Jan, a jelikož se o něj rodička nemohla starat, bylo jí odebráno a brzy zemřelo.[3]

Viktorie dál putovala krajem, aby našla vhodný úkryt, kde by se dalo přenocovat, a tak se na stará kolena odebrala do malé jeskyňky v Dubině pod Žernovem, kde ji majitel pozemku Josef Kaněra našel polomrtvou. Jelikož se Kaněra bál, že jí bude muset zaplatit pohřeb, převezl ji do rodné Červené Hory, kde 18. října 1868 zemřela.[4]

Viktorie Terezie Židová byla pochována na obecní útraty na místním hřbitově do společného hrobu chudých. Hřbitov v dnešní době již neexistuje a je nahrazen novým, a tak ostatky ostatky chudých včetně Židové byly převezeny do místní kostnice. Osud Viktorky připomíná stejnojmenná postava románu Babička od Boženy Němcové.[5]

• O mnoho let později patřil statek Antonína Šimka, kde Viktorie sloužila, rodině Čapků; žil tu i otec slavných Karla a Josefa Čapkových.[6]
• V Červeném Kostelci se nachází Viktorčin symbolický hrob.
• Židová přežila Němcovou o šest let.

• Roli Viktorky v němém filmu z roku 1921 zahrála Anna Brabcová-Vaicová.[7]
• Roku 1935 byl natočen film Babička, v němž Viktorku hrála Jarmila Beránková; film nebyl dokončen.[8]
• V Babičce z roku 1940 se role Viktorky ujala Jiřina Štěpničková.[9]
• V dvoudílném filmu z roku 1971 a 1972 hrála Viktorku Libuše Geprtová.[10]