Viktor Kolotov

V sovětské druhé lize hrál za Rubin Kazaň, nastoupil v 68 utkáních a dal 16 gólů. V letech 1971–1981 hrál v nejvyšší soutěži Sovětského svazu za Dynamo Kyjev, nastoupil v 218 ligových utkáních a dal 62 gólů. S týmem získal šestkrát mistrovský titul a v letech 1974 a 1978 Sovětský fotbalový pohár. S Dynamem Kyjev vyhrál jako kapitán týmu v sezóně 1974/75 Pohár vítězů pohárů. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil v 15 utkáních a dal 4 góly, v Poháru vítězů pohárů nastoupil v 9 utkáních a dal 2 góly a v Poháru UEFA nastoupil ve 14 utkáních a dal 2 góly. Za reprezentaci Sovětského svazu nastoupil v letech 1970–1978 v 54 utkáních a dal 22 gólů. S reprezentací Sovětského svazu získal bronzovou medaili za 3. místo na LOH 1972 v Mnichově a LOH 1976 v Montrealu.

Po skončení kariéry fotbalisty se stal trenérem a vedl ukrajinskou reprezentaci do 21 let, se kterou usiloval o postup na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let v roce 2000. Práce však byla spojena s dalším skandálem: 31. března 1999 jeho tým bezpečně v Kyjevě porazil Island, ale v odvetě senzačně prohrál 4:1. Podle vzpomínek Kolotovova přítele Maxima Maximova, se několik reprezentantů ze Šachtaru Doněck domluvilo a zápas odchodilo na protest proti tomu, že reprezentační tým přišel o prémie.[1]

Ani od Kolotova, ani od vedoucího týmu Gennadije Zubova nebylo možné zjistit pravdu o zápasech s Islandem. Trenér národního mužstva Iosef Sabo požádal Kolotovovy svěřence, aby trenéra nespouštěli z očí, neboť viděl, v jakém je stavu. V šatně se jich Kolotov přímo dotázal, zda někoho oklamal nebo porušil slib, protože důvody jednání hráčů nechápal. Má se za to, že tehdy Kolotov utrpěl první infarkt.

Po návratu z Islandu byl odvolán z funkce hlavního trenéra mládežnické reprezentace a dostal nabídku spolu s Pavlem Sadyrinem trénovat FK Rubin Kazaň. Po infarktu však pracovat nemohl. I když téměř přestal pít alkohol, zdraví měl poničené nejen infarktem, ale také kouřením.[1]

Kolotov vyrazil 2. ledna 2000 s přáteli na lov přesto, že ho nejbližší přemlouvali, aby zůstal doma. Po návratu mu bylo zle, manželka přivolala lékaře ze sousedství, ale byli bezmocní. Kolotov zemřel na infarkt.[2] Stefan Reško, spoluhráč z Dynama Kyjev uvedl, že Kolotova přivedl do hrobu konflikt po zápase s Islandem.[1]

• Řád za zásluhy III. třídy – 2016 – udělil prezident Petro Porošenko[3]