Viktor Kapitonov

Viktor Arseněvič Kapitonov (Виктор Арсеньевич Капитонов, 25. října 1933 Tver – 5. března 2005 Moskva) byl sovětský silniční cyklista a trenér.

Viktor Kapitonov

Osobní informace
Datum narození	25. říjen 1933
Místo narození	Tver
Datum úmrtí	5. březen 2005
Místo úmrtí	Moskva
Stát	Sovětský svaz Sovětský svaz
Týmové informace
Disciplína	silniční cyklistika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Cyklistika na LOH
zlato	OH 1960	silniční závod
bronz	OH 1960	časovka družstev
Mistrovství světa v silniční cyklistice
bronz	MS 1963	časovka družstev

Na olympiádě 1956 skončil v závodě jednotlivců na 32. místě, na olympiádě 1960 zvítězil po dramatickém průběhu, když jel v čele s domácím Liviem Trapè, v závěru jedenáctého kola začal spurtovat, protože myslel, že je konec, ale jelo se ještě jedno kolo. Předpokládalo se, že mu vydané síly budou v rozhodujícím momentu chybět, ale v cíli přespurtoval Itala i podruhé.[1] V Římě získal také bronzovou olympijskou medaili v časovce družstev. Na mistrovství světa v silniční cyklistice bylo jeho nejlepším výsledkem 11. místo v závodě jednotlivců v roce 1962 a třetí místo v časovce družstev v roce 1963. Byl mistrem SSSR v závodě s hromadným startem v letech 1958 a 1959 a v etapovém závodě v roce 1956. Na Závodě míru byl členem vítězného družstva v letech 1958, 1959, 1961 a 1962, v hodnocení jednotlivců byl druhý v roce 1961 a třetí v roce 1957, v letech 1958 a 1959 se stal nejlepším vrchařem, dosáhl také čtyř etapových vítězství.

V letech 1965 až 1985 byl hlavním trenérem sovětské cyklistické reprezentace, k úspěchům jeho svěřenců patří individuální olympijské vítězství Sergeje Suchoručenkova v roce 1980 a tři zlaté medaile v časovce družstev (1972, 1976 a 1980), titul amatérského mistra světa pro Andreje Vedernikova (1981), na Závodě míru sovětští cyklisté pod jeho vedením vyhráli šestkrát soutěž jednotlivců a dvanáctkrát soutěž družstev.

Byl příslušníkem sovětské armády, v roce 1983 získal vysokoškolský titul v oboru pedagogiky, vydal vzpomínkovou knihu Stojí za to žít. Byl vyhlášen nejlepším trenérem SSSR v letech 1975 a 1976, získal titul zasloužilého mistra sportu, Leninův řád, Řád Říjnové revoluce a Řád za přátelství mezi národy.