Viktorín z Amiterna

Viktorín z Amiterna vděčí za své jméno místu svého narození, antickému městu Amiternum v italském regionu sabina), které leží západně od L'Aquily, kde založil diecézi Amiterno, ve které stal biskupem.

Byl umučen v roce 96 našeho letopočtu na planině, která dodnes nese jeho jméno, v Aquae Cutiliae (Cotiliovy lázně) na cestě via Salaria. Podle legendy byl svázán a pověšen hlavou dolů nad sirnými výpary. Po třech dnech otráven výpary zemřel.[1] Jeho tělo bylo poté přeneseno na území, které patřilo k městu Amiternu do místa, které se dnes nazývá San Vittorino. Krypta, v níž je světec pohřben byla rozšířena ve 4. a v 7. století, a později nad ní byla postavena bazilika zasvěcená sv. Michaeli Archandělu.[2]

V desátém století byly jeho ostatky byly vystaveny v klášteře San Vincenzo v Metách.[1][2]

Existují rozporuplné údaje o datu jeho liturgické úcty. Kromě 24. července, jak je uvedeno v Jeronymově martyrologiu (latinsky Martyrologium Hieronymianum), byl podle Římského martyrologia, které o něm píše: latinsky "Romae in suburbano beati Victorini Episcopi & martyris, qui sanctitate & miraculis clarus, sacerdotium Amiterninae urbis, totius populi electione adeptus, postmodum sub nerva Trajano apud Cutilitas, ubi putentes & sulphuaea emanant aquaem cum aliis Dei servis relegatus, ab Aureliano Judice jussus est sispendi capite deorsum: quod cum per triduum pro nomine Christi passus suisset, gloriose coronatus, victor migravit ad Dominum: cujus corpus Christiani rapienters, honorifica sepultura Amiterni condiderunt.",[3] mylně uctíván 5. září,[1] což bylo matoucí se světcem stejného jména. V posledním vydání Římského martyrologia z roku 2004 bylo datum ustáleno na tradiční den, tj. 24. července.[2]