Vikářská
Vikářská je ulice na Pražském hradě. Vede z náměstí U Svatého Jiří severně podél katedrály před její západní (hlavní) průčelí.
| |||
|---|---|---|---|
.jpg.webp) Vikářská ulice při severní straně Svatovítské katedrály | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Hradčany | ||
| Poloha | 50°5′28,11″ s. š., 14°24′2,28″ v. d. | ||
| Začíná na | náměstí U Svatého Jiří | ||
| Končí na | III. nádvoří Pražského hradu | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 477770 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Kapitulní děkanství na východním konci Vikářské
Od románského období až do výstavby katedrály ve střední části Vikářské stála budova svatovítské kapituly, označovaná jako „klášter kostela pražského“. Příslušníci a služebníci kapituly zde sídlili i později, ale (snad v 1. pol. 16. století) kapitula o zdejší domy přišla. Znovu je získala po polovině 18. století, v té době ulice také získala podle vikářů své jméno.
Budovy
- katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - zaujímá celou jižní stranu ulice
- Kapitulní děkanství - přestavěné vrcholně barokně J. B. Santinim - č.o. 2, č.p. 37
- Malá Vikárka, barokní z doby kol. r. 1700; v 80. letech 16. století královským majetkem, bydlel zde komorník nad světlem, proto nazýváno královská Lichtkomora - č.o. 4, č.p. 38
- Velká Vikárka - č.o. 6, č.p. 39
- vpravo úzká budova bez vchodu z ulice, v zadní části vybíhá křídlo až k Mihulce
- vlevo renesanční, později upravovaná budova se dvěma vchody přístupnými rampou se schodišti, na parkánu přiléhají tři křídla kolem dvora
- dům č.o. 8, č.p. 40
- Kapitulní škola (pravá budova) má dva vchody přístupné rampami se schodišti, historie i vzhled průčelí je podobný jako západní část sousedního č.p. 39, v obou těchto budovách sídlí restaurace Vikárka (od r. 1845; známá z příběhů pana Broučka od Svatopluka Čecha)
- Stará Vikárka (levá budova) novorenesanční dle plánů Josefa Mockera z r. 1877; původní budova sahala až do míst dostavované katedrály, proto byla zbořena
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Vikářská, s. 1108.
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 493.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.