Vidlové veže

• Západná Vidlová veža
• Velká Vidlová věž, nejvyšší štít na hřebeni
• Východná Vidlová veža [1]

Vidlový hřeben začíná jako ostruha z Lomnického štítu v Medené štrbině. Následuje Medený múr, Nižná Medená štrbina, Západná Vidlová věž (2480 m n. m.), hluboce zaříznuté Vidlové sedlo (2413 m n. m.), Veľká Vidlová veža (2522,8 m n. m.), Lieviková štrbina a štíhlá Východná Vidlová veža. Jižní stěny hřebene - asi 180 m - spadají do Cmitera a do Skalnaté doliny, severní do měděné kotliny nad Dolinou Zeleného plesa. [1] [2]

V některých horolezeckých průvodcích, například od autora Františka Kroutila Vidlové veže vyjadřují pojmenování celého hřebene. Je to zastaralý název, který se neujal. Zažité jsou názvy Vidlový hřeben a další známé tvary Hřeben Vidlových věží, Hřeben vidlí, Vidle. [1]

Na mapě Buchholtzovcov jsou Vidlové veže pojmenované jako Cupra (Kopertuyrme) tedy Měděné věže. Mělo to historický základ, neboť v jejich oblasti na severní straně horníci dolovali měděnou rudu a hledali zlato. Jiný, možná pozdější název, měl zřejmě podobu Falkturyme - Věže, na kterých se těží (základ v slovese fal, Faleniu), který se postupně dostal do podoby Folk, dokonce až Forkturyme. Ve středověké němčině slovo fork znamenalo vidličku nebo vidle. [3]

• 1906 Prvovýstup na Východnú Vidlovú věž Z. Klemensiewicz a R. Kordys, IV. Patřila k posledním dobytím věžím Tater.
• 1906 První kompletní přechod hřebene A. Znamięcki a J. Marusarz, IV.
• 1936 Prvovýstup levou částí jižní stěny Východné Vidlové veže, Z. Brull, V. Hudyma, S. Motyka a Š. Zamkovského, V. [2]

Jižními stěnami od Cmitera i severními z Medené lávky vede množství cest do obtížnosti V - VI. [2]

• 
  zleva Lomnický štít, Západní, Velká a Východní Vidlová věž, Kežmarský štít
• 
  Totéž v zimě
• 
  zleva Lomnický štít, Vidlové veže, Kežmarský a Huncovská štít

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vidlové veže na slovenské Wikipedii.

• Na Summitpost jako Vidle
• Jižní stěny Vidiel
• Popis hřebenovky