Vidlový hřeben

Vidlové věže tvoří krajinářsky velkolepý trojvěžový Vidlový hřeben, který spojuje Lomnický štít s Kežmarským štítem. Přestože jsou viditelně nižší než sousední dva štíty, zaujmou odvážným tvarem. Exponovaný přechod "vidlí" patří k nejpůsobivějším hřebenovkám Vysokých Tater.

Vidlové veže
Zleva dva vrcholy Kežmarských štítú, mrak se opírá o Vidlové veže, Lomnický štít
Vrchol2523 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice49°11′55″ s. š., 20°12′57″ v. d.
Vidlové veže
Prvovýstup1903,Západná V. veža - K. Englisch, Veľká V. veža - M. Szontagh,
J. Hunsdorfer
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topografie

Hřeben Vidlí začíná jako ostruha z Lomnického štítu v Medené štrbine. Následuje Západní Vidlová věža (2480 m), hluboce zaříznuté Vidlové sedlo (2413 m), Veľká Vidlová věža (2522,8 m), Lieviková štrbina a štíhlá Východná Vidlová věža. Jižní stěny – asi 180 m – spadají do Cmitera (závěr Skalnaté doliny), severní do Medené kotliny nad Dolinou Zeleného plesa.

Několik zajímavých výstupů
  • 1906 Prvovýstup na Východnou Vidlovou vežu Z. Klemensiewicz a R. Kordys, IV. Patřila k posledním dobytým věžím Tater.
  • 1906 První kompletní přechod hřebene A. Znamięcki a J. Marusarz, IV.
  • 1936 Prvovýstup levou částí jižní stěny Východné Vidlové veže, Z. Brull, V. Hudyma, S. Motyka a Š. Zamkovský, V.

Jižními stěnami od Cmitera i severními z Medené lávky vede množství cest do obtížnosti V - VI.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vidlové veže na slovenské Wikipedii.

Literatura
  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 3. díl, Olympia 1977.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.