Victor Anestin

Victor Anestin (17. září 1875 Bacău5. listopadu 1918 Bukurešť) byl rumunský novinář, popularizátor vědy, astronom, spisovatel science fiction. Byl to jediný rumunský spisovatel, který se na začátku 20. století cíleně věnoval vědeckofantastickému žánru.[1] Astronomická observatoř v Bacău je pojmenována po něm.[2]

Victor Anestin
Victor Anestin
Narození17. září 1875
Bacău, Rumunsko Rumunsko
Úmrtí5. listopadu 1918 (ve věku 43 let)
Bukurešť, Rumunsko Rumunsko
Povoláníastronom, novinář, spisovatel
Národnostrumunská
Žánrscience fiction
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
První stránka astronomického časopisu Orion, první vydání ze září 1907.

V žánru science fiction debutoval v roce 1899 dystopickým románem În anul 4000 sau O călătorie la Venus (česky znamená „V roce 4000 aneb Cesta na Venuši“).[1]

Biografie

Narodil se ve městě Bacău, byl synem herce Iona Anestina. Jako astronom provedl několik významných pozorování planety Venuše a publikoval astronomické články v několika zahraničních časopisech, např. v Nature, Monthly Register a L'Astronomie.[3] V letech 19071912 vydával první rumunský astronomický magazín Orion a v roce 1908 založil společnost Societatea astronomică română "Camille Flammarion". Stal se ředitelem časopisu Ziarul Călătoriilor, který přejmenoval na Ziarul științelor populare (česky „Žurnál populárních věd“) a zvýšil jeho náklad.

Je také zakladatelem Universitatea Populară din București (společně s C. I. Istratim) a společnosti Prietenii Ṣtiinței.[4]

Dílo

Anestin napsal tři vědeckofantastické romány a velký počet článků a přes sto knížek o vědě.[4] V románu O tragedie cerească, Poveste astronomică (vydaném v únoru 1914) Anestin popsal jako jeden z prvních autorů možnost využití atomové energie k válečným účelům. Kniha byla vydána ve stejném roce jako román Herberta George Wellse The World Set Free, který je považován za dílo, které předpovědělo atomové zbraně.[5]

Romány

  • În anul 4000 sau O călătorie la Venus (1899) – česky znamená „V roce 4000 aneb Cesta na Venuši“, líčí mimozemskou civilizaci na Venuši, která je však satirickým zrcadlem lidské společnosti. Autor zde popisuje např. elektrická letadla, kosmonauty přijímající stravu z pastilek atp.[1]
  • O tragedie cerească, Poveste astronomică (1914) – česky znamená „Nebeská tragédie, astronomický příběh“, děj se odehrává v roce 3 000, Venuši i Zemi hrozí katastrofa.[1]
  • Puterea științei, sau Cum a fost omorât Răsboiul European, Poveste fantastică (1916) – česky znamená „Síla vědy, aneb Jak evropská válka zardoušena byla, fantastický příběh“, hrdina příběhu miliardář Shaw se snaží s využitím svého majetku zabránit hrozící světové válce.[1]

Odkazy

Literatura

  • Florin Manolescu, Literatura S.F., Editura Univers, Bukurešť, 1980

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victor Anestin na anglické Wikipedii.

  1. NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Victor Anestin, s. 172.
  2. "V. Anestin" Astronomical Observatory, cimec.ro (anglicky)
  3. Manolescu, str. 218
  4. Manolescu, str. 219
  5. Ion Hobana, "Nuclear War Fiction in Eastern Europe" Archivováno 23. 7. 2008 na Wayback Machine, in Nuclear Texts and Contexts, Fall 1989 (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.