Vickers K

Vickers K někdy známý i jako Vickers G.O. (gas operated, anglicky s odběrem plynů) nebo VGO je britský letecký kulomet ráže 7,7 mm chlazený vzduchem a fungující na principu odběru prachových plynů, zkonstruovaný firmou Vickers v 30. letech dvacátého století.

Vickers K
Vickers K v zadním střelišti bombardéru Fairey Battle
Typ	letecký kulomet
Místo původu	Spojené království Spojené království
Historie služby
Války	druhá světová válka
Historie výroby
Navrženo	1935
Výrobce	Vickers-Armstrongs
Základní údaje
Hmotnost	9,5 kg
Délka	1016 mm
Délka hlavně	529 mm
Typ náboje	.303 British
Ráže	7,7 mm
Kadence	1000 ran za minutu
Úsťová rychlost	745 m/s
Zásobování municí	diskový zásobník na 96 nábojů

Vzniknul jako odvozená varianta pěchotního lehkého kulometu Vickers-Berthier s kadencí palby zvětšenou až na tisíc ran za minutu vybavená shora nasazovaným diskovým zásobníkem na 96 nábojů, a jako pohyblivě lafetovaný kulomet byl užíván na některých letounech Royal Air Force a Fleet Air Arm v období před druhou světovou válkou a jejím počátkem. Po rozšíření letounů vybavených uzavřenými střeleckými věžemi, v nichž byla manipulace s rozměrným zásobníkem obtížná, byl v roli pohyblivě lafetované letecké zbraně postupně nahrazován pásem zásobovaným kulometem Browning stejné ráže. Vyrobené kulomety však byly modifikovány pro použití na zemi a nadále využívány jako doplňkové zbraně protivzdušné obrany při obraně britských letišť.

Objevil se také ve výzbroji hlídkových vozidel britských speciálních jednotek Long Range Desert Group a SAS za bojů v severní Africe, ale i na evropském bojišti, například při operaci Clipper.

Speciálně vybavený džíp SAS u Geilenkirchenu v Německu během operace Clipper. SAS se v této době podílela na odstraňování ostřelovačů. Džíp je vyzbrojen třemi kulomety Vickers K a je opatřen neprůstřelnými skleněnými štíty namísto čelního skla.