Vicente Martín y Soler

Vicente Martín y Soler (2. květen 1754, Valencie, Španělsko – 30. leden 1806, Petrohrad, Ruské impérium) byl španělský hudební skladatel oper a baletů. Po své smrti upadl do naprostého zapomnění, nicméně dnes je jeho dílo pomalu znovuobjevováno. Ve své době byla však jeho popularita srovnatelná s popularitou Wolfganga Amadea Mozarta nebo Antonia Salieriho.

Vicente Martín y Soler
Vicente Martín y Soler
Narození2. květen 1754
Valencie Španělsko Španělsko
Úmrtí30. leden 1806
Petrohrad Ruské impérium Ruské impérium
Místo pohřbeníSmolenský luterský hřbitov (59°57′ s. š., 30°15′14″ v. d.)
Národnostšpanělská
Povoláníhudební skladatel
Hnutíklasicismus
Významná dílaUna cosa rara (Vzácná věc)
L'arbore di Diana (Dianin strom)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se ve Valencii. Hudbu studoval v Boloni u Giovanni Battisty Martiniho. První operu Il tutore burlato (1775) složil na podkladu divadelní hry La frascatana od Filippo Livigniho.

V roce 1777 odcestoval do Neapole. Zde napsal několik baletů pro choreografa Charlese le Picqa. Opera Ifigenia in Aulide (Ifigenie v Aulidě, 1779. libreto Luigi Serio) znamenala jeho první velký úspěch.

V roce 1785 přesídlil do Vídně, kde byl silně ovlivněn hudbou Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Salieriho. V hlavním městě monarchie navázal spolupráci s libretistou Lorenzem da Ponte. Jejich společné opery Il burbero di buon cuore, Una cosa rara a L' arbore di Diana jsou považovány za vrchol operního díla Martína y Soler. Byl nazýván Mozartem z Valencie. Sám Mozart použil melodii z jeho opery Una cosa rara ve druhém jednání své opery Don Giovanni, ve scéně, kdy kapela vyhrává Donu Giovannimu k večeři (14. scéna, Già la mensa è preparata).

V roce 1788 byl pozván carevnou Kateřinou II. Velikou do Petrohradu, kde obdržel funkci se stálým platem. Zde napsal tři opery v ruštině. Náměty dvou z nich Smutný hrdina Kosometovič a Fedul a jeho děti dodala sama carevna.

V letech 1793-1796 působil v Londýně. Zde složil a uvedl několik oper v italštině a rovněž několik baletů.

Zemřel v roce 1806 v Petrohradu.

Dílo

Opery

Balety
  • La sposa persiana (1778)
  • La Griselda (1779, libreto: Apostolo Zeno)
  • I ratti sabini (1780)
  • La bella Arsene (1781)
  • Tamas Kouli-Kan (1781)
  • Il barbiere di Siviglia (Lazebník Sevillský, 1781, adaptace divadelní hry Pierra Beaumarchais
  • Didon abandonée (1792)
  • Amour et Psyché (1793), na základě Molièrovy hry Psyché
  • Tancrède (1799)
  • Le retour de Poliorcète (1799)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vicente Martín y Soler na anglické Wikipedii.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.