Višeň plstnatá

Je to opadavý keř nepravidelného tvaru, vysoký 0,3–3 m (zřídka 4 m) a široký poněkud více. Letorosty jsou plstnaté, kůra starších větví je lysá, lesklá a měděně tmavohnědá až hnědočerná. Listy jsou střídavé, 2–7 cm dlouhé a 1–3,5 cm široké, oválné až opakvejčité, zašpičatělé s nepravidelně pilovitými okraji, drsné, tmavě zelené, nahoře pýřité a dole plstnaté, se žláznatými řapíky. Květy jsou bílé nebo růžové v šarlatovém kalichu, otevírají se na jaře před listy nebo spolu s nimi. Jsou přisedlé, jednotlivé nebo po několika, na šarlatových stopkách a mají 1,5–2,0 cm v průměru. Plodem je sladká, mírně natrpklá peckovice 5–12 mm (zřídka do 25 mm) v průměru, šarlatové barvy, dozrávající počátkem léta, s velkým semenem.[1][2][3]

Ve svém areálu roste na polostinných či otevřených stanovištích na horských svazích, v lesních pláštích a křovinách. Preferuje vlhčí a kyselejší půdy. Dobře snáší silně kontinentální klima s velkými výkyvy teplot mezi mrazivou zimou a horkým suchým létem, nevhodná je naopak pro pěstování v oblastech s podnebím teplým a vlhkým. Krom svého přirozeného areálu keř zdomácněl i v některých oblastech svého pěstování, jmenovitě v USA, Kanadě, na Sibiři, ve východní Evropě, v Kazachstánu nebo v Koreji.[4] V České republice byly nalezeny ojedinělé zplanělé exempláře.[5]

Rostlina je již dlouho široce pěstována ve východní Asii pro své květy a plody. Do Evropy byla introdukována na Britských ostrovech v roce 1870,[6] do Spojených států v Arnoldově arboretu v roce 1882.[7]

Pěstuje se pro řadu účelů. Ovoce je jedlé, je složkou džusu, džemu a vína, může být přísadou v nakládané zelenině a houbách. Pěstuje se také jako okrasná rostlina, ceněná pro své bohaté květy a plody, a je též upravována jako bonsaj. Používá se jako podnož pro ostatní třešně, aby bylo dosaženo zakrslého vzrůstu. V Mandžusku a na středozápadě USA je keř vysazován do živých plotů a jako větrolam. Nevýhodou je náchylnost k houbovým a virovým chorobám (například hnědé hnilobě); často bývá napadána mšicemi.[1][7]

Pěstuje se pouze několik kultivarů; mezi ně patří 'Graebneriana' (Německo), 'Insularis' (Japonsko a Korea), 'Leucocarpa' (Mandžusko; bílé ovoce) a 'Spaethiana' (Evropa).[7]

• 
  Květy
• 
  Listy
• 
  Plody
• 
  Habitus v přírodě
• 
  Vzhled na jaře

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prunus tomentosa na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu višeň plstnatá na Wikimedia Commons