Konečného náměstí

Polní trať na místě, ve kterém náměstí vzniklo, byla na mapách nazývána Grosse Simpeln či Tivoli.[1][2] Na toto místo, ještě před tím než bylo zastavěno, cestovali Brňané kvůli své krásné vyhlídce, proto jej nejspíše začali nazývat podle města Tivoli – oblíbeného výletního místa starých Římanů.[3][4] Na mapách je později tato oblast nazývána i prostě Krásná vyhlídka.[5] Prvním názvem náměstí bylo v roce 1910 Am Tivoli (Na Tivoli), snad i podle dříve zde stojícího hostince Tivoli otevřeném roku 1865.[6][7][8] Mezi lety 1915 a 1918 bylo náměstí pojmenováno po maršálu Hindenburgovi, pozdějším německém prezidentovi (Hindenburgstrasse), od konce roku 1918 rozdělené mezi ulice Veveří a Tivoli. Od roku 1925 do roku 1939 se jmenovalo podle Aloise Konečného, právníka, učitele a senátora (německy Alois-Konečný-Platz).[9] V roce 1940 se však vrátilo k názvu Am Tivoli či Na Tivoli. Roku 1946 bylo na krátko pojmenováno Žižkovo, záhy ovšem bylo toto pojmenování zrušeno a od 25. září 1946 se udržel dnešní název Konečného náměstí.[9] Pouze od 5. dubna 1974 došlo ke změně osoby, podle níž bylo náměstí pojmenováno, na Hynka Konečného, zasloužilého komunistu z Brněnska (1888–1964), od 27. února 1990 pak došlo opět k návratu zpět k původnímu určenci pojmenování Aloisi Konečnému.[10]

Na místě dnešního náměstí při cestě z Brna do Žabovřesk stával hostinec se zahrádkou Na Tivoli. Cesta vedla až 10 metrů hlubokým úvozem a nebyla obklopena souvislou zástavbou. Prostor byl ve svahu a využíval se i jako vojenské cvičiště. V okolí dnešního náměstí byly hliniště, cihelna a továrna na zápalky.[11][12] Na severní straně Tivoli, přibližně v místech dnešních domů Veveří č. 73 až 79, stál hostinec Krásná vyhlídka.

Architekt, projektant a stavitel Franz Pawlu (1854–1922) navrhl urbanistický plán celé lokality, skoupil zde pozemky, postupně zde vystavěl dvě cihelny a v přilehlé ulici (dnešní Jiráskově) deset nájemných domů. Protože ulice vedla k Tivoli, byla tak i pojmenována. Na konci ulice pak v roce 1902 architekt postavil pětipodlažní dům Pawlu Hof („dvůr Pavlů“) ve stylu tzv. florální secese, který ohraničoval jižní část budoucího náměstí. Ve 30. letech 20. století byl přejmenován na Tivoli. V tomto domě měl Pawlu svou projekční kancelář a roku 1911 byl dům rozšířen o křídlo směrem do Čápkovy ulice. Při terénních úpravách celého prostoru nechal architekt odstranit velké množství zeminy a v letech 1908–1914 výstavbu náměstí realizoval.[13][14] Některé z domů na náměstí jsou po restituci stále v majetku rodiny Pawlů.[15]

• 
  Dnešní Konečného náměstí na výřezu z Doležalova situačního plánu města Brna z roku 1858. Cesta vedoucí k jihu je přibližně dnešní ulice Čápkova.
• 
  Konečného náměstí na výřezu mapy města Brna od Friedricha Irrganga z roku 1910 až 1915.
• 
  Pohled na nedokončený dům Tivoli a přilehlé hliniště směrem k dnešní ulici Čápkova. Kolem roku 1895.
• 
  Podobný pohled na dům Tivoli a přilehlé cihelny. Kolem roku 1900.
• 
  Pohled ze severu na zahrady hostince Krásná vyhlídka, který stál přibližně v místech dnešních domů Veveří č. 73 až 79. Foceno roku 1902.

Parková úprava s památníkem po rekonstrukci (červenec 2016)

V roce 2016 proběhla rekonstrukce náměstí. Byla upravena jeho střední část s parkem, kde vznikla místa pro sezení a umělecká socha. Před zahájením rekonstrukce uspořádala radnice městské části Brno-střed anketu mezi občany, ve které se měli k budoucí podobě náměstí vyjádřit. Celková cena rekonstrukce měla dosáhnout 6 milionů korun.[16] Do parku byl umístěn pomník architektovi Franzi Pawlů.[16]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Konečného náměstí na Wikimedia Commons
• Konečného náměstí v Encyklopedii dějin města Brna