Vestecká spojka

První projekty Vestecké spojky se objevily již na začátku 70. let 20. století, tehdy jako součást Pražského okruhu. Původně se počítalo s tím, že v trase dnešní Vestecké spojky povede jihovýchodní část Pražského okruhu (JVK). Od tohoto návrhu se ale po roce 1989 kvůli odporu místních obyvatel a obavy ze znehodnocení vzácných přírodních celků Milíčovského lesa a Botiče odstoupilo. Byla navržena trasa okolo Jesenice a Říčan (JVD), která byla také zanesena do územního plánu a od roku 2010 je již část této trasy (západně od dálnice D1) v provozu.[1]

Přestože o stavbě Pražského okruhu bylo rozhodnuto v jiné trase, stále se vedly debaty o nutnosti stavby páteřní komunikace v tomto regionu. Plány na stavbu Vestecké spojky v dnešní podobě se začaly objevovat na konci 20. století. Tlak na její výstavbu se zvýšil na přelomu tisíciletí, kdy začala masivní výstavba v obcích jižně od Prahy. Od roku 1999 je Vestecká spojka zanesena v územním plánu hlavního města Prahy, od roku 2006 i v územním plánu Středočeského kraje.

Vestecká spojka je významný projekt pro region na jižních hranicích Prahy, jižně od hlavního města, ale i pro část Prahy 12. Je rozdělena do 2 samostatných etap. 1. etapa se začne stavět nejdříve v roce 2018, 2. etapa v návaznosti na stavbu dálnice D3 do Prahy. Vestecká spojka je navržena jako silnice II. třídy. V 1. etapě bude postavena v uspořádání 1+1 pruh v kategorii S 9,5/70 s územní rezervou pro uspořádání 2+2 pruhy a kategorii S 24,5/70 v 2. etapě. Návrhová a zároveň i maximální rychlost je tedy 70 km/h, šířka 9,5 metru v 1. a 24,5 metru ve 2. etapě.[2]

Celková délka Vestecké spojky bude po úplném dokončení 6,9 km. (D0 – ul. Formanská). Odhadovaná cena je 812 mil. Kč, předpokládaná délka stavby je 24 měsíců. Očekávaná intenzita dopravy na Vestecké spojce je v 1. etapě průměrně 12 – 16 tis. aut denně (směrem k dálnici D1 se zvyšuje). Ve 2. etapě, po dokončení dálnice D3 do Prahy a další výstavbě jihovýchodně od Prahy se očekává nárůst intenzity na 20 - 24 tis. aut za den.[3]

Tzv. Vestecký přivaděč, dokončená část Vestecké spojky

Komunikace bude sloužit zejména:

• jako obchvat Šeberova a Hrnčíř
• pro výrazné zkrácení cesty do Prahy z Jesenice a přilehlých satelitních obcí
• pro řidiče směřující do východní části Prahy, kteří dosud jezdili po ulici Vídeňská (603)
• jako obchvat Kateřinek a části ulice Opatovská na Jižním Městě
• pro obsluhu nové navazující komerční zóny

Vestecká spojka nejvýrazněji pomůže dopravní situaci v Hrnčířích a Šeberově, kde zamezí každodenním kolonám. Před otevřením jižní části Pražského okruhu (2010) tudy projíždělo 12 tis. aut denně. Po jeho otevření se dopravní zatížení snížilo na cca 10 tis. aut denně, ale kvůli stále probíhající výstavbě v Jesenici, Osnici, Zdiměřicích a dalších obcích se zde situace zhoršuje. V současnosti (2018) tudy projíždí 13 tis. aut denně a intenzita dopravy neustále vzrůstá. Po otevření Vestecké spojky je očekáván dlouhodobý pokles intenzity dopravy na 6-8 tis. aut denně. Obdobná je situace na příjezdu na Jižní Město od Újezdu.[2]

Důležitá je Vestecká spojka také pro obyvatele Jesenice a okolí, kterým se významně zkrátí cesta do Prahy. Na Vesteckou spojku bude převedena i část dopravy, která dnes směřuje do východní části Prahy ulicemi Vídeňská a Kunratická spojka a uleví také kapacitně nedostačujícím silnicím za jižními hranicemi Prahy. Bude sloužit i jako obchvat Kateřinek a části Jižního Města (po dokončení k ulici Formanská) a bude obsluhovat také nově vzniklou komerční zónu.[5]

Investorem této stavby je Středočeský kraj. V současnosti (2018) je vydáno kladné stanovisko EIA (2012) a probíhají výkupy pozemků. Již delší dobu je také schválen investiční záměr této stavby a je zanesena v územním plánu hl. m. Prahy i Středočeského kraje. Územní rozhodnutí v roce 2013 úspěšně napadlo u Krajského soudu v Praze několik vlastníků dotčených pozemků a MČ Praha-Křeslice a Vestecká spojka tak musela být z územního plánu odstraněna. Po přepracování projektu ale byla Vestecká spojka v územním plánu obnovena.[7]

Vývoj výstavby bude záviset na finančních prostředcích a případných odvoláních proti stavbě. Dokončená by Vestecká spojka měla být za 2 roky od zahájení stavebních prací.

Obce a obyvatelé v regionu jsou ke stavbě a významu Vestecké spojky skeptičtí, neboť významně zasahuje do biokoridoru a klidové zóny, které je v této oblasti budována[8][9]. Také MČ Praha-Křeslice, která se obává prodloužení Vestecké spojky až do Uhříněvsi. Toto prodloužení se ale v současnosti (2018) neplánuje a ani v budoucnosti se s dalším prodlužováním Vestecké spojky nepočítá.[10]

V MČ Praha-Újezd se uskutečnilo v dubnu 2015 referendum o Vestecké spojce, které ale bylo kvůli nízké účasti prohlášeno za neplatné.[11]

Se vznikem této stavby nesouhlasí Jesenice a Vestec, dotčené obce, přes jejichž území by měla tato dopravní stavba případně vést.[12][13]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vestecká spojka na Wikimedia Commons