Veronika Náglová

Veronika Náglová (28. ledna 1719[1] či 1722,[2] Jaroměřice nad Rokytnou6. října 1754[1] či 6. listopadu 1752[3], Jaroměřice nad Rokytnou, případně Noglová, Míčová nebo Náglová-Míčová[2]) byla česká choreografka, tanečnice a zpěvačka.

Veronika Náglová
Narození28. ledna 1719 nebo 1722
Jaroměřice nad Rokytnou
Úmrtí6. listopadu 1752, 6. října 1754 nebo 1754
Jaroměřice nad Rokytnou
Povolánítanečnice, choreografka a zpěvačka
ChoťFrantišek Adam Míča
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Veronika Náglová se narodila v roce 1719 nebo 1722 v Jaroměřicích nad Rokytnou, jejími rodiči byli Jan a Kateřina Náglovi. Mezi lety 1735 a 1740 působila jako zpěvačka, ale působila také jako tanečnice na dvoře hraběte Jana Adama Questenberka, V době působení Jana Křtitele Danese v Jaroměřicích na Rokytnou byla jeho žačkou[2] a vzdělávala se pod jeho vedením jako tanečnice, hrabě Questenberk však nechal Veroniku Náglovou odejít do Vídně, kde se také učila tanci. Po odchodu Jana Danese z Jaroměřic v roce 1739 nastoupila na místo taneční mistryně[4] hraběcího divadla, ale již v roce 1740 z pozice mistryně odešla a vdala se za skladatele Františka Antonína Míču, se kterým měla tři děti. F. A. Míča zemřel v roce 1744, Veronika Náglová se starala o jeho děti z předchozího manželství a z jejich manželství a hudbě se již nevěnovala. Veronika se posléze vdala podruhé, v roce 1750 si vzala revizora hraběcího statku Godefrída Eckla. Zemřela v roce 1754 a byla pohřbena pod dlažbou kostela sv. Markéty.[1]

Věnovala se nácviku choreografie s místními dětmi, posléze se nadále věnovala choreografii.[3] Je uváděna jako první česká choreografka.[5]

Odkazy

Reference

  1. KAŠPÁRKOVÁ, Blanka. Zpěváci a hudebníci na dvoře hraběte J. A. Questenberka. Brno, 2010 [cit. 2021-03-04].  73 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Perutková. s. 34, 45. Dostupné online.
  2. Náglová, Veronika [online]. Česká divadelní encyklopedie, 2001 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
  3. KAZÁROVÁ, Helena. Barokní balet ve střední Evropě. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2008. 179 s. ISBN 978-80-7331-130-8, ISBN 80-7331-130-5. OCLC 316298797 S. 147, 152.
  4. Jan Adam hrabě QUESTENBERG [online]. FF MU [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
  5. Český taneční slovník : tanec, balet, pantomima. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2001. 381 s. ISBN 978-80-7008-112-9, ISBN 80-7008-112-0. OCLC 49558251 S. 210.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.