Vendelín Opatrný

V mládí – jako syn nemajetného hrnčíře – byl ovlivněn mládežnickým hnutím, později se stal členem komunistické strany. Byl také šerifem v trampské osadě nedaleko rodného města.[4]

V listopadu 1936 odešel bojovat jako interbrigadista do Španělska. Zde byl politickým komisařem v první československé jednotce, četě Klement Gottwald. Zúčastnil se mnoha bojů, byl dekorován šesti vyznamenáními a získal hodnost nadporučíka.[4]

Domů se vrátil v srpnu 1938, po německé okupaci odešel v srpnu 1939 do Polska, po vypuknutí války a porážce Polska uprchl do Sovětského svazu. V SSSR pracoval v Čeljabinském traktorovém závodu.[4]

V únoru 1942 se přihlásil do vznikající československé jednotky a jako vojín v kulometné rotě prošel výcvikem v Buzuluku. Školu pro důstojníky v záloze absolvoval Novochopersku.[3] Zúčastnil se bitvy u Sokolova a za odvahu v boji byl povýšen na četaře.[4] V řadách československé jednotky dále bojoval např. v bitvě o Kyjev, u Bílé Cerekve a na Dukle. Padl při bojových operacích u Dukelského průsmyku, na hranici Československa, jako velitel kulometné roty v hodnosti poručíka. V boji o kótu 481 u osady Korejovce bylo velitelské stanoviště zasaženo německou minou a Vendelín Opatrný zemřel na místě po zásahu střepinou do hlavy.[4]

Za hrdinství v boji byl mnohokrát vyznamenán.

	Československý válečný kříž 1939 , udělen 1944
	Československý válečný kříž 1939 , udělen 1944
	Řád rudé hvězdy[5], udělen 1944
	Sokolovská pamětní medaile[6], in memoriam 1948
	Hrdina Československé socialistické republiky, in memoriam 1969
	Řád Bílého lva za vítězství, hvězda 1. stupně, in memoriam 1970
	Československý válečný kříž 1939 , in memoriam
	Československý válečný kříž 1939 , in memoriam
	Řád vlastenecké války, 1. stupně, in memoriam

• in memoriam povýšen do hodnosti kapitána
• v rodném Týništi má pamětní desku
• v Aleji hrdinů na Dukle[7] je umístěna jeho busta od slovenského sochaře Jána Kulicha