Velletri
Velletri (latinsky Velitrae) bylo starodávné město kmene Volusků. Leželo v Albských kopcích asi 40 km od tehdejšího Říma. Městečko se nacházelo na vrcholku Monte Artemisio, jeho pozice tedy byla strategicky výhodná.
Velletri | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 41°40′ s. š., 12°47′ v. d. |
Nadmořská výška | 332 m n. m. |
Stát | Itálie |
Velletri | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 118,2 km² |
Počet obyvatel | 53 188 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 449,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 06 |
PSČ | 00049 |
Označení vozidel | ROMA |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V 6. a 5. století př. n. l. se však Voluskové dostali s Římany do územního sporu a následoval vojenský konflikt. Římané Velitrae dobyli v roce 494 př. n. l. pod velením tehdejšího konzula Virginiuse, následně Římané Velitrae kolonizovali vlastními obyvateli.
Ve 4. století př. n. l. se v Latinské válce mezi Římany a jejich okolními latinskými spojenci, kteří se proti nim vzbouřili, přiklonilo Velitrae na stranu vzbouřených okolních měst vedených Aricií a Lanuviem. Ty byly však posléze poraženy. V roce 338 př. n. l. Římané dobyli i Velitrae. Římané ho následně potrestali tím, že strhli městské hradby, zabavili místním senátorům majetek a deportovali je do Říma.
Od roku 338 př. n. l. však Velitrae zároveň získalo status municipia. Což znamenalo, že se jeho občané zavazují ke službě Římu, například v armádě, zároveň tím však získávají status římského občana.
Je doloženo, že ve 3. století př. n. l. se zde stále mluvilo voluštinou a místní obyvatelé sympatizovali s voluskými městy dále na jih od Říma.
V dalších dějinách římské říše se Velitrae proslavilo ještě tím, že odsud pocházel otec císaře Augusta. Za své vlády sem pak císař Claudius přistěhoval válečné veterány čímž město ztratilo status municipia a stalo se římskou kolonií. Během antiky a i dnes bylo a je Velitrae centrum místní produkce vína, za dob antiky tu mělo mnoho významných římských rodin svá sídla.
Reference
- Popolazione Residente al 1° Gennaio 2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-16]