Velká rudá skvrna

Velká rudá skvrna je atmosférický jev v horních částech Jupiterovy atmosféry. Na Jupiteru je pozorovaná již od počátků dalekohledů schopných ji rozpoznat, a je tedy stará přes 300 let. V podstatě se jedná o obrovský hurikán – anticyklónu původně přibližně dvakrát větší než planeta Země. Otáčí se v západním směru (tedy proti pohybu hodinových ručiček), kdežto zbytek planety rotuje ve východním směru. Její vznik, původ, fyzikální vysvětlení a chování nebylo do současnosti zcela jasně objasněno a pro vědeckou obec je stále velkou neznámou. Skvrna mění svoji velikost, tvar i barvu.

Velká rudá skvrna – skutečné barvy. Voyager 1
Velká rudá skvrna – nepravé barvy. Voyager 1

Velikost

Na konci 19. století byl její příčný rozměr odhadován na 41 tisíc kilometrů, v roce 1979 a 1980 zaznamenaly sondy Voyager velikost 23 tisíc kilometrů. V posledních letech se rapidně zmenšuje, např. v roce 2014 měla napříč méně než 16 500 km v průměru.[1]

Průzkum

Velká rudá skvrna byla podrobně zkoumána sondou Voyager 1 a 2, které kolem planety prolétaly, a později i Hubbleovým vesmírným dalekohledem, který ji snímal. Pozorováním bylo objeveno, že Velká rudá skvrna není jediným bouřkovým systémem v atmosféře planety, ale že se zde nachází současně i další rudá skvrna a mnoho menších bouřkových systémů. Nová rudá skvrna je někdy nazývána jako Rudá skvrna Junior.[2]

Chemické vlastnosti

Velká rudá skvrna má nejčastěji ve viditelném spektru červenohnědou barvu, která se ale může měnit. Nikdo zatím nebyl schopen přesvědčivě vysvětlit barvu této skvrny. Obecně se ale vědci shodují, že uvnitř skvrny se rychle pohybují větry dosahující rychlosti až 640 km/h. Jedna teorie předpokládá, že tyto větry vynášejí do vyšších oblastí materiál z nižších vrstev atmosféry, který je pak v kontaktu s ultrafialovým světlem, čímž se aktivují chemické reakce a dojde k jeho zčervenání. V atmosféře Jupiteru byl již detekován plyn, který má laboratorně ověřené podobné vlastnosti v podobě fosfanu (PH3). Chemickou reakcí se uvolňuje fosfor ve formě P4, který má červenou barvu. Mimo této teorie existují i složitější teorie, které předpokládají komplikovanější reakce fosfanu s dalšími molekulami jako je metan, či čpavek. Jiné studie předpokládají sirnou alotropii.[2]

Související články

Reference
  1. Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje čím dál rychleji
  2. Jupiterovy rudé skvrny infračerveně [online]. astrosvet.com [cit. 2008-02-21]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.