Velká jizerská louka

Velká jizerská louka (polsky Hala Izerska, německy Grosse Iserwiese) je horská louka ležící ve výšce 840–880 m n. m v údolí řeky Jizery v Jizerských horách na státní hranici oddělující Českou republiku a Polsko.[1][2] Pojmenování lokality je přičítáno Tadeuszi Stecovi, který ji tak nazval v padesátých letech 20. století).[1][3]

Velká jizerská louka, v pozadí hostel

Podnebí
Velká jizerská louka v zimě, polský pól chladu

Díky přílivu chladného a vlhkého atlantického vzduchu jsou klimatické podmínky na Velké jizerské louce podobné subalpinskému patru Krkonoš ležícímu o 600 metrů výše.[1] I během léta jsou zde zaznamenány záporné teploty vzduchu, když například 20. července 1996 dosahovala teplota -5,5 °C nebo 14. srpna 2012 zde bylo dosaženo −1,7 °C. Dne 29. prosince 1996 klesla zdejší teplota na hodnotu −36,6 °C[4] a 3. února 2012 na −36 °C. Každý měsíc se zde vyskytují teploty pod nulou,[5] přičemž sněhová pokrývka tu zůstává až do května.[6] Kvůli nejnižším průměrným ročním teplotám je Velká jizerská louka považována za polský pól chladu (obdobné vlastnosti má na polském území oblast zvaná Puścizna Rękowiańska).[7] Rekordně nízké teploty na Velké jizerské louce jsou důsledkem noční teplotní inverze, která vzniká, když studený vzduch sestupuje ze svahů hor do úzkého údolí.[4] Zdejší roční úhrn srážky činí 1500 milimetrů a je přibližně srovnatelný s Krkonoši nebo Tatrami.[4]

Příroda

Na Velké jizerské louce roste šicha černá (Empetrum nigrum), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) a bažinná (Carex limosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) či úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), která je typická pro zdejší rašeliniště. Nalézá se zde i borovice kleč (Pinus mugo). Velká jizerská louka částečně zasahuje do české národní přírodní rezervace nazvané Rašeliniště Jizery.[5]

Cestovní ruch
Hrob Paula Hirta a Chatka Górzystów

Na polské straně je zbudován horský hostel Chatka Górzystów, jež je jedinou dochovanou stavbou z původní vesnice Gross-Iser zničené během padesátých let 20. století.[8] Vedou k němu zpevněné cyklistické a pěší stezky například ze Świeradów-Zdrój.

Turistické trasy

Přes louku vedou následující trasy:[9]

  • červená turistická trasa do Jakuszyc
  • žlutá turistická trasa ze Stóg Izerski do Rozdroże Izerskie
  • modrá turistická trasa z Polana Izerska do Szklarska Poręba

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hala Izerska na polské Wikipedii.

  1. Hala Izerska [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
  2. Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.
  3. Jerzy K. Bieńkowski Piękne i dziwne nazwy Gór Izerskich. [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
  4. Izerski biegun zimna. [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
  5. Łukasz Zalesiński: Gross Iser, czyli tajemnica małej Syberii. [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
  6. Michał Woźniak: Klejnot Gór Izerskich – Hala Izerska [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
  7. Kamil Rakosza, Prawdziwy „biegun zimna” w Polsce. To nie Suwałki, rekord mrozu padł gdzie indziej [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
  8. Schronisko Chatka Górzystów [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
  9. Mapa turystyczna. [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.