Veleda

Veleda byla kněžka a věštkyně germánského kmene Brukterů. Během Batávského povstání v letech 69-70 předpověděla počáteční úspěch této vzpoury a byla mnohými považována za božstvo. Římský historik Publius Cornelius Tacitus o ní vypráví ve svém díle Germania, přibližně z roku 98, toto:

„ Germáni dokonce věří, že ženy mají v sobě něco božského a věšteckého, nepohrdají proto jejich radami a dbají na jejich výroky. Sami jsme přece za vlády zbožněného Vespasiana zažili, že Veleda byla u mnohých z nich považována za božstvo.[1] “
André Charles Voillemot, Velleda, 1869

Ruský lingvista Roman Jakobson vyložil její jméno z indoevropského kořene *wel „vidění, průzračnost, prozření“, z kterého také odvodil jméno slovanského Velese, baltského Velniase, severského Ulla a védského Varuny.[2]

Veleda v umění
Laurent Marqueste, Velleda, 1877

Veleda je hrdinkou triviálního historického románu Velleda, ein Zauberroman (1795) od německé spisovatelky Benedikte Naubertové[3], románu Welleda und Ganna (1818) německého romantického spisovatele Friedricha de la Motte Fouquého[4], je jednou z postav sci-fi povídky Poaula Andersona Star of the Sea (1991)[4] a objevuje se také v historických detektivních románech Železná ruka (1992) a Saturnálie (2007) od anglické spisovatelky Lindsey Davisové.[5]

Veleda je rovněž titulní postavou opery Velleda (1835) německo-amerického skladatele Eduarda Sobolewskiho.[6]

Ve výtvarném umění vytvořil sochu Veledy roku 1845 francouzský sochař Hippolyte Maindron a roku 1877 rovněž francouzský sochař Laurent Marqueste. Známý je rovněž obraz Velleda francouzského malíře Andrého Charlese Voillemota z roku 1869.

Reference
  1. TACITUS, Publius Cornelius. Z dějin císařského Říma. Praha: Svoboda, 1976. S. 337.
  2. TÉRA, Michal. Perun: Bůh hromovládce. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 96–97.
  3. Christiane Benedikte Naubert
  4. Rebel Women Embroidery. rebelwomenembroidery.wordpress.com [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10.
  5. Lindsey Davis - The Internet Speculative Fiction Database
  6. Operone - Komponisten. www.operone.de [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-11.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.