Ve sluji Krále hor

Ve sluji Krále hor, norsky I Dovregubbens hall, je scénická skladba norského hudebního skladatele Edvarda Griega, vytvořená pro inscenaci Ibsenovy hry Peer Gynt. Stala se mimořádně populární a začala být uváděna i samostatně, případně v rámci dvojdílné orchestrální suity nazvané stejně jako Ibsenova hra, tedy Peer Gynt. Ve sluji Krále hor patří k nejznámějším Griegovým melodiím, v Griegově díle je skladba řazena jakožto opus 46. Napsal ji v roce 1875 (Ibsenova hra vznikla v roce 1867 a původně hudební doprovod neměla). Hudba doprovází scénu, kdy Peer Gynt ve snu vstupuje do sálu, kde na trůně sedí postava z norské mytologie, Král hor (Dovregubbens), obklopena skřítky, trolly a jinými mytologickými postavami. Peer Gynt poté diskutuje s Králem hor o pocitu „mít dost sebe sama“ a o Poloniově větě z Hamleta „Nad všecko – věren buď sobě samému“ ("To thine own self be true"). Grieg o skladbě napsal: „Vytvořil jsem takový odpad, něco tak ultra-norského, něco co má tak dost samo sebe, že to ani nemohu poslouchat. Doufám, že v tom bude cítit ta ironie.“ Skladba je v B moll. Jednoduché téma začíná pomalu a tiše v nejnižších rejstřících orchestru, hrají ho nejprve violoncella a kontrabas, tempo se postupně zrychluje až do frenetického prestissima a hudba je stále hlasitější.