Veřejná telefonní stanice

Veřejná telefonní stanice (VTS) je telefonní stanice, která je na základě smlouvy s operátorem nabízena k dispozici veřejnosti. Bývaly umístěny například na obecních úřadech (MNV), na poště, v hospodě, v domě starosty či v jiném soukromém domě atd.[1] Většinou patřily obci, ale spravovaly je soukromé osoby.[2] Tato forma veřejného poskytování telefonních služeb měla význam zejména před rozšířením mobilních telefonů a veřejných telefonních automatů, kdy často představovala hlavní spojení vesnice se světem. Často tato místa zároveň oficiálně jsou ohlašovnami požárů.[3]

Označení VTS ve Střezivojicích na Kokořínsku
Označení VTS v Hradišti na Rokycansku.

Rozšíření v Česku

V roce 2011 jich bylo například v okrese Benešov podle Zlatých stránek kolem 200 (tedy více než veřejných telefonních automatů, kterých v okrese tehdy bylo 189), a lidé je již téměř nevyužívali – jen ojediněle například starší člověk, který mobilní telefon ani pevnou linku nemá, nebo lidé, kteří na mobilním telefonu nemají signál či kredit atd.[3]

V roce 2014 Telefónica O2 uváděla v celé republice zhruba 250 veřejných telefonních stanic v rámci režimu univerzální služby (zatímco veřejných automatů bylo v té době kolem 15 tisíc), a jako účel uváděla, aby zejména obyvatelé menších obcí měli možnost využít pevnou linku v případě krizových situací, kdy může dojít k výpadkům mobilního signálu. Z podobných důvodů je zachována i síť veřejných telefonních automatů.[1]

Podle článku z roku 2011 volající platí hovor podle tarifu plus 5 Kč na amortizaci, zatímco paušál za linku platí obec.[3] Podle reportáže ČT v dubnu 2016 dosud obce za provoz těchto stanic nemusely nic platit, ale nově jim od března 2016 operátor začal účtovat nájem, takže například Bystřice u Benešova platí za 11 veřejných telefonních stanic 70 tisíc Kč ročně, tj. kolem 500 Kč za jednu stanici měsíčně. Dvě z 11 linek na základě této situace obec zrušila, ostatní nabídla stávajícím správcům k osobnímu užívání, čímž do konce roku všech 11 veřejných telefonních stanic zruší. Zástupce Českého telekomunikačního úřadu uvedl, že zpoplatnění je v pořádku v případě, kdy jde o veřejné telefonní stanice v tzv. komerčním režimu, nikoliv v režimu univerzální služby. Povinnost poskytování univerzální služby má operátor v obcích, které mají méně než 2000 obyvatel. Je-li tedy malá osada součástí větší obce, je z tohoto hlediska znevýhodněna.[2][4] V roce 2020 existují VTS v rámci Univerzální služby, kterou na základě posledního přezkumu v roce 2017 financuje Český telekomunikační úřad a dle jím zvřejněného seznamu se jich na území České republiky nachází 197 z toho například pouze dvě v Ústeckém kraji.[5][6]Telefonní stanice skončily stejně jako Telefonní budky dne 1.1.2021.

Reference
  1. Veřejné telefony už téměř nikdo nevyužívá, přesto mají svůj smysl, Český rozhlas, 25. 5. 2014
  2. Města a obce ruší veřejné telefonní stanice, Události v regionech (Praha), 18. 4. 2016, 18:00 hodin, min. 18:02 od začátku pořadu
  3. Martina KřečkováVeřejné telefonní stanice i v době mobilních telefonů existují, Benešovský deník, 11. 2. 2011
  4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009
  5. Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
  6. Rozhodnutí o změně rozhodnutí čj. ČTÚ-41 366/2017-610/VI. vyř. ze dne 7. listopadu 2017 | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.


Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.