Vary

Vary (ukrajinsky: Вари, maďarsky: Vári nebo Mezővári) je vesnice v Zakarparské Ukrajině v okrese Berehovo. Název pochází z maďarského slova var, což znamená hrad, hradiště.

Vary
Вари
Poloha
Souřadnice48°7′30″ s. š., 22°42′38″ v. d.
Nadmořská výška115 m n. m.
StátUkrajina Ukrajina
Vary
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,8 km²
Správa
Vznik1320
PSČ90255
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Archeologické nálezy dvou pokladů doby bronzové a mladší doby železné svědčí o osídlení území na konci 2. a začátku 1. tisíciletí před naším letopočtem.[1]

Na soutoku řeky Tisy a Boržavy stál pravděpodobně už od 11. století do 13. století hrad. Během válek byl rozbořen, v historických pramenech je zmiňován ještě v roce 1320.

První písemná zmínka o osadě Vary pochází z roku 1324, kdy území osídlili Maďaři. Ve 14. století se staly královským městem, jehož majitelkou byla královna Alžběta Bosenská. Královským dekretem byly Varům uděleny výsady vlastnit pozemky a lesy, výsada samosprávy a soudu, vybírání kněze i vlastnit mlýn.

V první polovině 15. století patřila obec pod panství hradu Mukačevo. V tomto období byl postaven opevněný kamenný kostel. Od druhé poloviny 15. století do 17. století se majitelé často měnili. V 16. století obyvatelé Varů přešli k protestantismu. V roce 1657 byla obec spolu se sousední obcí Bene vypleněna polskými vojsky. Kostel byl natolik zničen, že už nebyl obnoven. V roce 1660 Vary zničili Turci.

Ve druhé polovině 17. století se rozvíjela řemesla, hlavně zpracování kůže a obuvnictví.

V roce 1711 bylo potlačeno protihabsburské povstání vedené Františkem II. Rákócsim, Vary se dostaly pod správu státu a v roce 1726 byly v majetku rakouského hraběte Schönborna.

V roce 1862 žilo v obci 2162 obyvatel, z 60 řemeslníků a obchodníků bylo např. šest kovářů, šest obuvníků, tři truhláři a čtyři krejčí. V osmdesátých letech 19. století se počet obyvatel snížil v důsledku epidemií a emigrací do Ameriky. V roce 1881 měla obec 1948 obyvatel. V roce 1900 zde žilo v 523 domech 2475 lidí. Nástupem průmyslové výroby zanikala řemesla a hlavní obživou se stalo zemědělství.

V roce 1998 a 2001 byla obec značně poškozena povodní. Vesnice byla obnovena a byly postaveny ochranné hráze na řece Boržavě.[2]

Památky

Kostel
  • Kostel v druhé polovině 17. století byl postaven na základech kostela, který byl postaven v 15. století jako opevněný kostel a zničen po nájezdech polského vojska a Turků. V roce 1593 byl převzat protestantskou církvi. V té době byla postavena i škola. Kostel byl nově postaven na starých základech, které jsou pod novým kostelem. Byla rozšířená loď a přistavěna tříboká apsida. V roce 1795 byla přistavěna zvonice a instalovány věžní hodiny. V roce 1989 byla na zdi kostela upevněna pamětní deska na počest Tomasze Essena, účastníka protihabsburského povstání v letech 1703–1711. Kostel byl částečně v roce 2000 opraven a obnoven.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Вари na ukrajinské Wikipedii.

  1. Вары, Береговский район - Закарпатье. web.archive.org [online]. 2011-01-01 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
  2. Костел в селе Вары: История. zamki-kreposti.com.ua [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
  3. KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2647-7, ISBN 80-200-2647-9. OCLC 1003854880 S. 510.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.