Varhany katedrály Notre-Dame v Paříži

Varhany katedrály Notre-Dame v Paříži jsou chrámové varhany v pařížské katedrále Notre-Dame. V interiéru jsou celkem troje varhany, mezi nimiž vynikají velké varhany, které upravil v roce 1868 mistr Aristide Cavaillé-Coll.[1] Ty byly prvotně vyrobeny v 15. století a v průběhu doby se postupně zvětšovaly, až v 18. století dosáhly současného rozsahu a podoby.[2] S celkem pěti manuály (klaviaturami), 109 rejstříky a téměř 8 000 píšťalami jsou jedním z největších a nejzvučnějších nástrojů ve Francii.[1]

Historie

Varhany datují svou historii od roku 1402, kdy Frederik Schambanz na kůru postavil první nástroj. Na podobě současného nástroje se podílelo mnoho významných varhanářů, kteří provedli řadu významných rekonstrukcí a rozšíření. Většina zásahů ale respektovala předchozí práce, ponechala většinu staršího píšťalového fondu, doplňovala rejstříky nové a původní spíše reorganizovala. Nejvýznamnější zásahy provedli Pierre Thierry v roce 1733, François-Henry Clicquot roku 1788.

19. století

Vůbec nejvýznamnější přestavbu realizoval Aristide Cavaillé-Coll v roce 1868, kdy získaly varhany následující dispozice:

Velké varhany
I. manuál - Grand Chœur C–g3
1.Principal8′
2.Bourdon8′
3.Prestant4′
4.Quinte22/3′
5.Doublette2′
6.Tierce13/5′
7.Larigot11/3′
8.Septième11/7′
9.Tuba magna16′
10.Trompette8′
11.Clairon4′
II. manuál / Grand Orgue C–g3
12.Violon-Basse16′
13.Bourdon16′
14.Montre8′
15.Viole de Gambe8′
16.Flûte Harmonique8′
17.Bourdon8′
18.Prestant4′
19.Octave4′
20.Doublette2′
21.Fourniture II-V
22.Cymbale II-V
23.Basson16′
24.Basson-Hautbois8′
25.Clairon4′
III. manuál / Bombardes C–g3
26.Principal-Basse16′
27.Sous-Basse16′
28.Principal8′
29.Flûte Harmonique8′
30.Grosse Quinte51/3′
31.Octave4′
32.Grosse Tierce31/5′
33.Quinte22/3′
34.Septieme22/7′
35.Doublette2′
36.Cornet II-V
37.Bombarde16′
38.Trompette8′
39.Clairon4′
IV. manuál / Positif C–g3
40.Montre16′
41.Bourdon16′
42.Salicional8′
43.Unda Maris8′
44.Flûte Harmonique8′
45.Bourdon8′
46.Prestant4′
47.Flûte Douce4′
48.Doublette2′
49.Piccolo1′
50.Plein Jeu III-VI
51.Clarinette-Basse16′
52.Cromorne8′
53.Clarinette-aiguë4′
V. manuál / Récit Expressif C–g3
54.Quintaton16′
55.Quintaton8′
56.Viole de gambe8′
57.Voix Céleste8′
58.Dulciane4′
59.Basson Hautbois8′
60.Clarinette8′
61.Voix humaine8′
62.Flûte harmonique8′
63.Flûte octaviante4′
64.Quinte22/3′
65.Octavin2′
66.Cornet III-V
67.Bombarde16′
68.Trompette8′
69.Clairon4′
Trémolo
Pedál C–f1
70.Principal-Basse32′
71.Contre-Basse16′
72.Sous-Basse16′
73.Grosse Quinte102/3′
74.Flûte8′
75.Violoncelle8′
76.Grosse Tierce62/5′
77.Octave4′
78.Quinte51/3′
79.Septième44/7′
80.Contre-Bombarde32′
81.Bombarde16′
82.Basson16′
83.Trompette8′
84.Basson8′
85.Clairon4′
Pédales de combinaison
Orage
Tirasse Grand Chœur
Tirasse Grand Orgue
Anches Pédale
Octaves graves Grand Chœur
Octaves graves Grand Orgue
Octaves graves Bombardes
Octaves graves Positiv
 
Octaves graves Récit
Anches Grand Chœur
Anches Grand Orgue
Anches Bombardes
Anches Positiv
Anches Récit
Tutti Anches
Grand Choeur / I
 
Copula Grand Orgue / I
Copula Bombardes / I
Copula Positiv / I
Copula Récit / I
Copula Récit / Positif
 
Expression Récit / Cuillère

20. století
Pohled na katedrálu od jihu

Dílčí změny se odehrály v letech 1902 a 1932. Ve druhé polovině 20. století došlo k významným rekonstrukcím a změnám, které inicioval varhaník Pierre Cocherau. V letech 1959–1963 začala proměna elektrifikací a úpravami v duchu plánů Louise Vierna (předešlého varhaníka). Druhá vlna realizovaná mezi lety 1965–1972 přinesla nový hrací stůl v anglo-americkém stylu, částečné přeskupení mixtur a doplnění rejstříků – vzniklo např. 32′ plenum v barokním stylu, přibyly pedálové rejstříky a dále horizontální jazyky en chamade, které podle Cocheraua dosahovaly hlasitosti 110 dB.

V prosinci roku 1992 byla dokončena restaurátorská rekonstrukce[1] doplňující počítačovou elektroniku a upravující nástroj do stavu, ve kterém by bylo možné využít symfonický potenciál z romantické éry a zároveň zachovat historickou část ze 17. a 18. století. K datu dokončení rekonstrukce měl nástroj celkem 7 800 píšťal, celkem 111 tónových rejstříků na pěti 56klávesových manuálech a jednom 32klávesovém pedálu. Z toho 80 rejstříků pocházelo z nástroje, který v roce 1868 postavil Aristide Cavaillé-Coll (zahrnoval i starší píšťalové fondy), zbývající pocházely z úprav, které inicioval Pierre Cocherau a z rekonstrukce 1990–1992. Ta doplnila mj. horizontální jazyky en chamade v romantickém duchu varhan. Vznikly jako kopie původních rejstříků Trompette harmonique en chamade 8′ a Clairon harmonique en chamade 4′, kterými Cavaillé-Coll v roce 1889 vybavil velké varhany v kostele svatého Saturnina (st. Sernin). Tyto podle Oliviera Latryho lépe naplňují symfonicky-estetické hledisko, zatímco Cocherauovy ze 70. let považuje Latry za neoklasicistní.

21. století

Kolem roku 2000 nastal zásadní problém s počítačovou výbavou varhan. Společnost Synaptel, která ji v letech 1989–1993 realizovala, již neexistovala, mnoho náhradních dílů bylo nedostupných a bez dobrovolné pomoci jednoho z bývalých zaměstnanců by byly varhany po řadu let nehratelné. Na roky 2012 a 2014 se proto naplánovaly další úpravy. V první vlně došlo k instalaci nové elektroniky, nového varhanního stolu a celkové stabilizaci stavu, aby byl nástroj k příležitosti oslav 850 let katedrály plně provozuschopný. Druhá vlna byla dokončena roku 2014. Celkový počet znějících rejstříků stoupl na 115, vznikla nová (šestá) divize resonance a nástroj získal níže uvedené dispozice:

I. manuál - Grand Orgue C–g3
1.Violon Basse16′
2.Bourdon16′
3.Montre8′
4.Viole de Gambe8′
5.Flûte harmonique8′
6.Bourdon8′
7.Prestant4′
8.Octave4′
9.Doublette2′
10.Fourniture harmonique II-V
11.Cymbale harmonique II-V
12.Bombarde16′
13.Trompette8′
14.Clairon4′
Chamades
15.Chamade8′
16.Chamade4′
Chamade REC8′
Cornet REC (c1)
II. manuál / Positif C–g3
17.Montre16′
18.Bourdon16′
19.Salicional8′
20.Flûte harmonique8′
21.Bourdon8′
22.Unda maris (c)8′
23.Prestant4′
24.Flûte douce4′
25.Nazard22/3′
26.Doublette2′
27.Tierce13/5′
28.Fourniture V
29.Cymbale V
30.Clarinette basse16′
31.Clarinette8′
32.Clarinette aiguë4′
III. manuál / Récit C–g3
33.Quintaton16′
34.Diapason8′
35.Flûte traversière8′
36.Viole de Gambe8′
37.Bourdon céleste8′
38.Voix céleste8′
39.Octave4′
40.Flûte Octaviante4′
41.Quinte22/3′
42.Octavin2′
43.Bombarde16′
44.Trompette8′
45.Basson Hautbois8′
46.Clarinette8′
47.Voix humaine8′
48.Clairon4′
Récit classique (f)
49.Cornet V
50.Hautbois8′
Chamades
51.Basse Chamade8′
52.Dessus Chamade8′
53.Chamade4′
54.Chamade Régale8′
Basse Chamade GO8′
Dessus Chamade GO8′
Chamade GO8′
Trémolo
IV. manuál / Solo C–g3
55.Bourdon32′
56.Principal16′
57.Montre8′
58.Flûte harmonique8′
59.Quinte51/3′
60.Prestant4′
61.Tierce31/5′
62.Nazard22/3′
63.Septième22/7′
64.Doublette2′
65.Cornet II-V
66.Grande Fourniture II
67.Fourniture V
68.Cymbale V
69.Cromorne8′
Chamade GO8′
Chamade GO4′
Cornet REC
Hautbois REC8′
V. manuál / Grand Chœur C–g3
70.Principal8′
71.Bourdon*8′
72.Prestant*4′
73.Quinte*22/3′
74.Doublette*2′
75.Tierce*13/5′
76.Larigot11/3′
77.Septième11/7′
78.Piccolo1′
79.Plein jeu44/7′
Cornet V (=*)
80Tuba magna16′
81.Trompette8′
82.Clairon4′
Résonance expressive C–g3
83.Bourdon16′
84.Principal8′
85.Bourdon8′
86.Prestant4′
87.Neuvième35/9′
88.Tierce31/5′
89.Onzième210/11′
90.Nazard22/3′
91.Flûte2′
92.Tierce13/5′
93.Larigot11/3′
94.Flageolet1′
95.Fourniture III
96.Cymbale III
97.Basson16′
98.Basson8′
99.Voix humaine8′
Chimes
Tremblant
Pedál C–f1
100.Principal32′
101.Contrebasse16′
102.Soubasse16′
103.Quinte102/3′
104.Flûte8′
105.Violoncelle8′
106.Tierce62/5′
107.Quinte51/3′
108.Septième44/7′
109.Octave4′
110.Contre Bombarde32′
111.Bombarde16′
112.Basson16′
113.Trompette8′
114.Basson8′
115.Clairon4′
Chamade GO8′
Chamade GO4′
Chamade Régale8′
Chamade REC8′
Chamade REC4′


Během požáru z 15. na 16. dubna 2019 nebyly varhany dotčeny ohněm.[3] Zpočátku však nebylo jasné, zda a jakou škodu mohla způsobit voda a další faktory.[4] Podle jednoho ze tří katedrálních varhaníků Philippa Lefevra je zasypala suť, prach a natekla do nich voda. Malé varhany, nacházející se pod sanktusníkem, tedy v centru požáru, oheň podle něj silně poškodil.[5]

Reference
  1. REINCKE, Madeleine. Baedeker: Paříž. Redakce Rainer Eisenschmid, Baedeker Ostfildern. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Marco Polo, 2007. 322 s. ISBN 978-3-8297-6396-7. S. 260.
  2. ČTK. Trnová koruna, relikvie i obrazy. Katedrála Notre-Dame schraňovala historické poklady. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-04-16 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (česky)
  3. KRATOCHVÍL, Josef. Požár katedrály Notre-Dame: Poškodil oheň unikátní varhany?. OperaPlus [online]. 2019-04-16 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (česky)
  4. HENLEY, Jon; ZHOU, Naaman. Priest helped firefighters rescue treasures from burning Notre Dame. theguardian.com [online]. 2019-04-16 [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  5. Varhany přežily, osud zvonů je nejasný. Co se podařilo zachránit z katedrály Notre-Dame?. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.