Valentův mlýn (Bakov nad Jizerou)

Vodní mlýn byl postaven v místě holendru, který nechal postavit hrabě Valdštejn, pozemek byl pak prodán Janu Ryplovi, který zde postavil vodní mlýn. V roce 1879 mlýn vyhořel a byl obnoven Františkou, vdovou Jana Rypla. V roce 1885 byl prodán Václavu a Marii Sezemským, kteří jej vlastnili až do roku 1893, kdy jej převzal rod Cermanů. V roce 1914 mlýn koupil Josef Kupec a od roku 1920 jej vlastnil jeho syn Josef.[1] Dalšími majiteli je rodina Valentů. V období druhé světové války bylo úředně zakázáno mletí. Krátce po válce mlýn ještě fungoval, ale v padesátých letech 20. století by znárodněn a jeho provoz zastaven.[2][3] V devadesátých letech 20. století byl v restituci vrácen rodině Valentů. Mlýn byl asi 15 let opravován a dán do provozu. V roce 2012 mlynář Josef Valenta odešel do důchodu a mlýn je spravován jako muzeum.[4]

Mlýn znázorněn na císařských povinných otiscích z roku 1842[5] i na třetím vojenském mapování[6].

Mlýn je jednopatrová omítaná budova zděná z cihel. Patra dělí obvodová římsa. V okapovém průčelí je dochován historický nápis.

Vnitřní vybavení mlýnice pochází z přlomu 19. a 20. století. Část vybavení byla doplněna z různých nefunkčních mlýnů.

Data k roku 1930:

typ: vodní kolo na vrchní vodu

výkon: 4 HP

spád: 2,6 m

Stav k roku 2013

typ: Francisova turbína