Valence (chemie)

Pojem valence prošel během historie chemie dlouhým vývojem a i v současnosti existuje několik definicí:

• Valence je počet elektronů ve valenční slupce volného atomu, tedy počet volných elektronů v atomu nebo molekule.

• Maximální počet jednovalentních atomů (původně atomů vodíku nebo chloru), které se mohou kombinovat s atomem uvažované částice nebo kterými může být atom tohoto prvku nahrazen.
• Počet atomů vodíku, které se mohou kombinovat s prvkem v binárním hydridu nebo dvojnásobek počtu atomů kyslíku v kombinaci s prvkem v jeho oxidech.

Valenční slupka atomu je obsazena elektrony a právě tyto elektrony jsou zodpovědné za valenci - interakci atomů a tvorbu chemických vazeb. Atomy hlavních skupin se snaží dosáhnout stabilního oktetu 8 valenčních elektronů, tedy plně obsazené valenční slupky, tak jak ji mají obsazenu prvky osmé skupiny (netečné, inertní nebo vzácné plyny). U prvků v hlavních skupinách periodické tabulky se valence může pohybovat mezi 1 a 7.

Valence prvku je měřítkem jeho schopnosti kombinovat se s jinými prvky, pokud tvoří chemické sloučeniny nebo molekuly. Schopnost kombinace daného prvku je určena počtem atomů vodíku, se kterými se může kombinovat. Například v fosforpentychloridu PCl₅ má fosfor valenci 5, v methanu CH₄ má uhlík valenci 4, ve čpavku NH₄ má dusík valenci 3, ve vodě H₂O má kyslík valenci 2 a v chlorovodíku HCl má chlor valenci 1. Další příklady valencí prvků jsou uvedeny v tabulkách.

Oxidační číslo atomu v molekule udává počet valenčních elektronů, které získal nebo ztratil. Na rozdíl od valenčního čísla může být oxidační číslo kladné (pro elektropozitivní atom) nebo záporné (pro elektronegativní atom).