Vala (hinduismus)

Vala je v indické mytologii jeskyně ukrývající první úsvit, později démon který první úsvit zadržuje. Podle Rgvédu se „první Ušas“, tedy zosobněný úsvit, skrývala v jeskyni na ostrově uprostřed řeky Rasá. První úsvit byl vystopován vlčicí Saramou a jeskyně následně otevřena hromovládcem Indrou, doprovázeným pěvci a básníky zvanými Angirasové, kteří nejdříve zpívali, křičeli a obecně dělali hluk načež Indra udeřil do jeskyně svým vadžrou a rozbil jí. Poté z jeskyně vystoupil první úsvit, který osvětlil celý svět, a červenavé krávy. Krávy byly srovnávány s červenavým úsvitem a také s obřadní poesií, která měla udržovat svět v chodu.[1]

Podle Mahábháraty byl Vala asurou-démonem synem Danáju, tedy snad Dánu, dcery Dakši a manželky Kašjapy, a společně se svými bratry Vrtrou, Vikšarou a Vírou byl „býkem mezi asury“ a nejsilnějším z tohoto plemene.[2] Michal Téra uvádí že démon Vala krávy do jeskyně ukryl a Indra je osvobodil, ale motiv toho že krávy byly nejdříve ukradeny s původním podání vůbec neobjevuje.[3][4] Podle Padmapurány jednou Vala prováděl na mořském břehu večerní modlitbu a Indra Dévendra jej rozťal ve dví svým vadžrou. Někdy je též označován jako Bala, což je však jméno které nese také mnoho dalších hinduistických postav.[5]

Indolog Michael Witzel vykládá tento mýtus jako kosmologonický, tedy pojednávající o počátku světa a světla, přičemž stvořitelský akt Indry a Angirasů se měl opakovat vždy o zimním slunovratu v souvislosti s prodlužováním dne, chápaném jako nové stvoření. Považuje jej za součást takzvané laurasijské mytologie, zahrnující všechny světové mytologie s výjimkou těch pocházejících subsaharské Afriky, Austrálie a Papui Nové Guiney. Mytickou jeskyni také chápe jako odkaz na chlévy budované pro dobytek aby přežil kruté zimy.[1]

Valu Witzel srovnává s japonskou mytickou jeskyní Ama-no-Iwato, v které se skrývala sluneční bohyně Amaterasu. Tento příběh je navíc zjevně spojen s novoročními oslavami nového slunce. Podle Witzela je vysoce nepravědobné že byl byl japonský mýtus ovlivněn védským, v době zaznamenání védského mýtu neexistovaly kontakty mezi Indií a Japonskem a v pozdější době kdy se Japonsko setkávala s indickou kulturou skrze buddhismus byl mýtus o Valovi prakticky zapomenut. Dále pak upozorňuje na podobnost s íránskou Vara „ohradou“ vybudovanou králem Džamšídem a lotyšský mýtus o tom jak Velns unesl Saules meita. Jako vzdáleněji podobné chápe i řecké mýty o tom jak Héraklés získal Géryonova stáda nebo o tom jak byla unesena Persefoné.[1]

Indolog Alfred Hillebrandt uvažoval o tom že jméno Vala nemá původ v sanskrtu a je tak možné že vyložit jeho význam je prakticky nemožné. Roman Jakobson chápal Valu jako démona který vlastní a chrání dobytek, který běduju nad ztrátou svých stád. Považoval za možné že jméno Vala je příbuzné jménu Varuny, védského boha spojovaného s přísahami a kosmickým řádem, a také jménu slovanského Velese či severského Ulla. Údajné nepřátelství mezi Indrou a Varunou srovnává s tím jak Indra rozbil jeskyni Valu či zabil démona Valu. [6]