Vakoveverka žlutobřichá
Vakoveverka žlutobřichá (Petaurus australis) je vačnatec žijící v blahovičníkových lesích východní Austrálie, vystupuje až do nadmořské výšky 1400 m. Je největším druhem vakoveverek, dosahuje váhy až 700 gramů a délky okolo 30 cm (navíc má až půl metru dlouhý ocas). Dokáže napnout blány na bocích a snést se z větve na zem klouzavým letem dlouhým až 120 metrů. Žije společenským životem, tlupy ve dne přespávají v dutinách stromů a v noci vyrážejí za potravou. Živí se drobnými bezobratlými živočichy, oblíbenou pochoutkou vakoveverek je míza blahovičníků: vykusují do dřeva zářezy ve tvaru písmene V a zachycují stékající tekutinu. Dorozumívají se daleko slyšitelným hvízdáním. Pohlavní zralosti dosahují ve dvou letech, mládě tráví ve vaku okolo sto dní po porodu. Vakoveverka žlutobřichá se dožívá průměrně šesti let.
Vakoveverka žlutobřichá | |
---|---|
Vakoveverka žlutobřichá | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
Čeleď | vakoveverkovití (Petauridae) |
Rod | vakoveverka (Petaurus) |
Binomické jméno | |
Petaurus australis Shaw, 1791 | |
Areál rozšíření
| |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vakoveverka žlutobřichá na Wikimedia Commons
- Taxon Petaurus australis ve Wikidruzích
- http://www.environment.nsw.gov.au/animals/GlidingPossums.htm
- https://web.archive.org/web/20141014084458/http://www.australianfauna.com/fluffyglider.php
- https://web.archive.org/web/20150128054637/http://www.wildlife.org.au/wildlife/speciesprofile/mammals/gliders/yellow_bellied_glider.html
- https://web.archive.org/web/20160304221936/http://www.hlodavci.unas.cz/zlutobricha.html
- http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/8030/letci-bez-kridel.html