Vajíčko (opera)

Vajíčko (v anglickém originále The Egg) je chrámová opera (autor ji označuje jako „operní hádanka“[1]) o třech obrazech italsko-amerického skladatele Giana Carla Menottiho na vlastní libreto z roku 1976. Poprvé byla provedena 15. června 1976 v římskokatolické katedrále ve Washingtonu společně s Menottiho starší chrámovou operou Martinova lež.

Vajíčko
The Egg
Gian Carlo Menotti
Základní informace
Žánropera (operní hádanka)
SkladatelGian Carlo Menotti
LibretistaGian Carlo Menotti
Počet dějství3 obrazy
Originální jazykangličtina
Premiéra15. června 1976, Washington, D.C., Washington Cathedral
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a historie opery

Operní podobenství zasazené do doby raného křesťanství, určené primárně pro inscenaci v chrámovém prostoru, objednala u skladatele římskokatolická katedrála ve Washingtonu; financovala je nadace Edward W. Hazen Foundation.[1] Menotti pracoval na partituře na poslední chvíli a posledních 40 stran podle tisku dodal až čtyři dny před premiérou.[2] Podle skladatele „je zaměřená na velikonoce, i když může být hrána kdykoli. Proto tam máme to vajíčko.“[3]

Provedení díla trvá asi jednu hodinu.[1]

Vajíčko bylo v období několika let po svém vzniku provedeno na několika místech: v květnu 1978 v kostele Circular Congressional Church v Charlestonu v rámci Festivalu dvou světů, v listopadu 1980 v newyorské Brooklyn Academy of Music (dirigoval skladatel Lukas Foss), o velikonocích 1981 v katedrále sv. Jakuba v Chicagu.[4] V Evropě bylo ve stejné době provedeno jen v Anglii v podání Nottingham Music Theatre (3. ledna 1978 Nottingham, kostel P. Marie; 6. ledna 1978 katedrála v Derby).[5] Od počátku 80. let 20. století je uváděno zřídka (např. roku 2001 v Buffalu souborem Opera Sacra k Menottiho devadesátinám[6]). Z plánované televizní inscenace pro NBC režírované Menottim sešlo.[7]

Kritika byla k dílu zčásti benevolentní („Ten drobet hudby ... je velmi hezký a odvozený ... ve značné míře ... z pucciniovských náznaků.“[8]; „Hudba, často docela operní, je barvitá, melodická a celkově okouzlující. Postavy mi však připadaly docela hloupé a rušivě přehnané.“[9]). Vajíčko se však dočkalo i ostrých odsudků: „Hudba k Vajíčku prakticky neexistuje a jeho poselství o nalezení tajemství života v tom, že ho darujeme jiným, dosahuje vrcholu prostoduchosti“[10]; „... nepodstatné, hloupé, eticky plytké a hudebně bezcenné“[11].

Osoby a první obsazení

Osobahlasový oborsvětová premiéra (15.6.1976)
Svatý Simeon StylitatenorAnastasios Vrenios
Manuel, jeho synovectenor / vysoký barytonMatthew Murray
Basilissa, císařovna byzantská (Pýcha)sopránEsther Hinds
Areobindus, císařovnin favorit (Smilstvo)barytonSigmund Cowan
Gourmantus, kuchař (Obžerství)basGimi Beni
Priscus, vrchní eunuch (Lenost)tenorGene Tucker
Pachomius, správce pokladny (Lakomství)barytonRichard S. Dirksen
Sestra Basilissy (Závist)mezzosopránDana Krueger
Julian, kapitán gardy (Hněv)němá roleFrank Phelan
Priscus...Peter Fish
ŽebračkasopránRegina McConnell
Basilissini dvořané
Dirigent:Paul Callaway
Režie:Gian Carlo Menotti

Instrumentace

Flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, trubka, pozoun, bicí souprava, harfa, varhany, housle, viola, violoncello, kontrabas.[12]

Děj opery

Odehrává se v Byzantské říši v 5. století.

(1. obraz – Poušť) Simeon Stylita tráví již třicet svůj život ve zbožném odříkání na vysokém sloupu. Jeho synovec Manuel se ho ptá na smysl lidského života. Tato otázka není pro svatého Simeona nová: položil ji kdysi sám Hospodinovi a dostal od něho místo odpovědi vajíčko s proroctvím, že až se vejce otevře, bude jeho otázka zodpovězena. Ale vajíčko se otevřít nedalo a Simeon ho nakonec zahodil. Nyní ho ale pro svého synovce opět vyhledá.

(2. obraz – Na dvoře Basilissy) Manuel o příhodě vypráví Aerobindovi, milenci byzantské císařovny. Ta by ale chtěla zázračné vejce i odpověď na otázku sama. Manuel je proto zatčen a odsouzen k smrti za rouhání proti Bohu. Ale ani císařovna, ani nikdo z jejích dvořanů (sedm, z nichž každý reprezentuje jeden ze sedmi hlavních hříchů) nejsou schopni vajíčko otevřít. Ze strachu nakonec císařovna Manuela omilostní a vejce mu vrátí, vykáže jej však z hlavního města.

(3. obraz – Cesta mimo město) Manuel na cestách potká žebračku s hladovějícím dítětem. Nemaje nic, co by jí mohl darovat, dá jí své vajíčko. To se žebračce otevře a pomůže nasytit dítě, které je tak zachráněno před smrtí hladem.

Manuel se vydá zpět do Cařihradu, aby zvěstoval konec příběhu. Je ale znovu zajat a odsouzen. Tu sestoupí svatý Simeon se svého sloupu a poučuje císařský dvůr: Celý příběh byl podobenstvím o tom, že lidé spolu mají žít v míru a přátelství a vzájemně si pomáhat. Simeon bere synovce za ruku a oba se vydávají pryč z města pomáhat lidem.

Nahrávka

  • 1981 (CD, WCF Live!) Zpívají (Manuel) Thomas Sillitti, (Simeon) John Vorrasi, (Basilissa) Joan Gibbons. Wiliam Ferris Chorale a Composer Festival Orchestra řídí William Ferris (živý záznam z provedení v Chicagu roku 1981 k Menottiho 70. narozeninám).

Reference

  1. HIXON, Donald L. Gian Carlo Menotti: A Bio-Bibliography. Westport: Greenwood, 2000. 360 s. ISBN 978-0313261398. S. 140. (anglicky)
  2. Timbrell, Charles. "Philadelphia/Washington." Opera News 41 (říjen 1976), s. 64, citováno v Hixon, s. 141.
  3. DUFFIE, Bruce. Composer Gian Carlo Menotti. Three Conversations with Bruce Duffie [online]. Bruce Duffie [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. (anglicky) (záznam z rozhovoru pro rozhlasovou stanici WNIB, Classical 97 (Chicago) z 19. března 1981).
  4. Hixon, s. 141-142.
  5. Hixon, s. 141.
  6. TROTTER, Herman. Opera Sacra Celebrates Menotti Well. The Buffalo News. 13. říjen 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-09. (anglicky) Archivováno 9. 4. 2016 na Wayback Machine (placený přístup)
  7. UNGER, Arthur. Menotti talks of opera on TV: it works -- sometimes. The Christian Science Monitor. 26. červen 1981. Dostupné online. (anglicky)
  8. Parris, Robert. "Washington Cath.; Menotti Prems." High Fidelity/Musical America 26 (listopad 1976), s. MA21, citováno v Hixon, s. 141.
  9. Mercer, Ruby. "Charleston: Spoleto Festival." Opera Canada 19, 3 (1978), s. 28-29, citováno v Hixon, s. 142.
  10. Jacobson, Robert. "Charleston,. S.C." Opera News 43 (srpen 1978), s. 44, citováno v Hixon, s. 142.
  11. Porter, Andrew. "Musical Events: Spoleto of the South." New Yorker 54 (19. června 1978), s. 68, citováno v Hixon, s. 142.
  12. Gian Carlo Menotti : The Egg [online]. OPERA America [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-07. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.