Vahlovice

Vahlovice jsou malá vesnice, část obce Myštice v okrese Strakonice. Nachází se asi jeden kilometru na jihozápad od Myštic a pět kilometrů severovýchodně od Blatné. Prochází zde silnice II/175. Je zde evidováno 36 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo padesát obyvatel.[3] U silnice II/175 v jižní části Hory se těží kvalitní žula.[4]

Vahlovice
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMyštice
OkresStrakonice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°26′49″ s. š., 13°56′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel50 (2011)[1]
Katastrální územíVahlovice (4,19 km²)
PSČ388 01
Počet domů31 (2011)[1]
Vahlovice
Další údaje
Kód části obce100897
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vahlovice je také název katastrálního území o rozloze 4,19 km².[5] V katastrálním území Vahlovice leží i Laciná.

Název

Původ místního jména jazykovědci odvozují od tvaru Vahalovice ve významu ves lidí váhavých, nebo váhavě, loudavě se pohybujících či pracujících. V historických pramenech se název objevuje jen ve tvaru Vahlovice (1588 a 1634), ale existuje také lidový tvar Vahlojce.[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1588.[7]

Společnost

Školství

Dne 29. září 1881 byla v obci otevřena jednotřídní škola a to přes odpor obce Myštice, která chtěla mít školu doma. Dříve chodily děti z Dvoretic, Laciné a Václavova do hodinu vzdálených Skvořetic, ze Střižovic a Myštic do školy v Černívsku a z Újezda do Blatné. Školní budova byla vysvěcena 1. října 1882 P. Josefem Pekárkem, děkanem z Blatné. Správcem školy se stal Karel Mrkvička, který též vyučoval náboženství. Také bylo zavedeno vyučování ženských ručních prací, které vyučovala jeho choť Marie Mrkvičková. V roce 1885 povolila zemská školní rada vznik druhé třídy, pro kterou byla najata místnost a Karel Mrvička byl jmenován řídícím učitelem. Přístavba školy přistavěná k západní části stávající budovy byla prodlena až do roku 1896. Do školy chodily děti z Vahlovic, Dvoretic, Laciné, Václavova, Myštic, Střížovic a Újezdu. V roce 1913 chodilo do školy 116 dětí – 55 chlapců a 61 dívek.[8]

Pamětihodnosti
  • Usedlost čp. 6
  • Pamětní sloup
  • Barokní boží muka z roku 1754 – při kopání základů přístavby školy byly nalezeny tři lidské kostry. Podle sdělení místního rolníka Františka Ráže, který se prací zúčastnil, měla jedna z nich neobvykle velkou lebku se zřetelnou jizvou po sečné ráně. V místě tohoto nálezu stála boží muka, která byla před započetím prací přemístěna o kus dál na západ od školy, kde stojí dodnes.[9]

Osobnosti
  • Jan Šimsa (1965–1945) – lékař, psychiatr[10]

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 207.
  4. Dekorační kameny ČR - hornina. www.geology.cz [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-28.
  6. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vahlovice, s. 466.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 250.
  8. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 422–423.
  9. Vahlovice [online]. Obec Myštice [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
  10. Šimsa Jan. Biografický slovník, Historický ústav AV ČR. [cit. 2020-08-05]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.