Václav Raba

Pomník letcům z Písecka

Roku 1933 maturoval. Následně absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva a Vojenskou leteckou akademii v Brně, ze které byl roku 1937 vyřazen jako poručík letectva. Následně do října 1938 sloužil u Leteckého pluku 5. Po okupaci Československa v březnu 1939 se rozhodl opustit zemi a v očekávání blížící se války se zapojit do odboje. V červnu 1939 odešel do Polska a odtamtud pokračoval dále do Francie, kde v lednu 1940 zahájil letecký výcvik. Mezitím vypukla druhá světová válka. Dne byl 30. dubna 1940 byl Raba zařazen k bombardovací letce v Toulouse. Zanedlouho však skončila podivná válka a Německo provedlo rozsáhlou invazi do Francie. Po její kapitulaci byl Rába evakuován do Liverpoolu.[2]

Dne 2. srpna 1940 vstoupil v hodnosti poručíka do britského královského letectva. Následně byl odeslán na přeškolení k jednotce 12th Operational Training Unit (OTU). V dubnu 1941 byl převelen k operační jednotce, kterou byla na několik dní 247. peruť RAF a následně 501. stíhací peruť. Jelikož výcvik absolvoval na typu Hawker Hurricane, u jednotky se musel přeškolit na výkonnější Supermarine Spitfire. Od září 1941 se začal zapojovat do bojových letů nad okupovanou Evropu. V květnu 1942 byl přeložen k 313. čs. stíhací peruti. Stal se velitelem její letky B. V říjnu 1942 ukončil svůj turnus. V létání pokračoval jako instruktor u 57. OTU.[2]

Svůj druhý turnus Raba zahájil 15. dubna 1943 u 310. čs. stíhací perutě.[2] Opět byl velitelem letky B. Od 21. května do 15. září 1944 byl velitelem celé perutě.[1] Po skončení druhého turnusu působil až do konce války na Inspektorátu československého letectva v Londýně.[2]

V červenci 1945 se vrátil do osvobozeného Československa. Od října 1945 do února 1947 byl velitelem Leteckého pluku 4 v Českých Budějovicích.[1] V únoru 1947 byl jmenován zástupcem velitele Stíhacího výcvikové střediska. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Raba odeslán na dovolenou. Dne 24. května 1948 podruhé odešel do druhého exilu. Vrátil se do Velké Británie, kde podruhé vstoupil do královského letectva a později také získal britské občanství. Roku 1990 byl rehabilitován a v 1991 byl jmenován čestným občanem Protivína.[3] Roku 2000 byl povýšen do hodnosti brigádního generála v. v. Roku 2000 ve Walesu zemřel.[2]

Součástí památníku v Protivíně je pamětní deska připomínající Václava Rabu

4× Československý válečný kříž

3× Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

Československá medaile za zásluhy I. stupeň

• Pomník letcům z Písecka v Písku[4]
• Pamětní deska v rodném Protivíně (přídána k Pomníku Obětem 1. a 2. světové války)[5]