Větrný mlýn (Velké Těšany)

Čelní pohled na mlýn

Velké Těšany projevily zájem o postavení vlastního větrného mlýna na svém území už v roce 1827. Vrchnostenský úřad v Kroměříži této žádosti vyhověl, a to za pouhých 10 dní. Bylo však upozorněno na to, že je třeba ve mlýně provádět časté policejní kontroly. Panovala totiž obava, že by se na tomto odlehlém místě v budoucnu mohly ukrývat hledané osoby. Pozemek za účelem postavení mlýna však byl od obce zakoupen až v roce 1830, a to Josefem Bartoňkem za 60 zlatých. Nový mlýn postavený Bartoňkem nesl č. p. 29.[3]

Když Bartoněk následujícího roku zemřel, mlýn v hodnotě 400 zlatých zdědila jeho manželka Kateřina. Ta ho o tři roky později prodala za 1000 zlatých Josefu Jarkovi, který ho chtěl pro svého nezletilého syna Jana.[1] Dalším majitelem se stal František Stařický, který mlýn vlastnil od roku 1851, ale už následující rok ho odprodal manželům Ludvíkovi a Marianě Zmrzlíkovým. O pět let později přešel mlýn do vlastnictví Dominika Strnadela, od kterého ho v roce 1867 odkoupil Jan Albert. V roce 1874 se majiteli stali manželé Františka a Antonín Novotní, přičemž když Antonín v roce 1882 zemřel, vedla živnost další 4 roky vdova Františka. Poté mlýn vlastnil Ludvík Matuška, který po letech přibral k vlastnictví i svou ženu Františku.

V 19. století postihla majitele větrných mlýnů krize, protože nestačili konkurenci mlýnů vodních a parních. Majitelům byl tehdy mlýn i s polnostmi zabaven a prodán v exekučním řízení. V roce 1889 takto mlýn odkoupil František Dvořák a ještě téhož roku se mlýn dostal do vlastnictví posledního zdejšího mlynářského rodu, Páterů. Ty již následujícího roku postihlo neštěstí v podobě silné vichřice, která se prohnala okolím a budovu mlýna vyvrátila. Josef Páter tehdy do Velkých Těšan pozval sekerníky ze Slovácka, kteří mlýn opravili a pro jistotu i zdvojnásobili základní nosné trámy.[3]

Josef Páter pak opět provozoval mlýn, a protože se jim se ženou narodilo 11 dětí, kromě provozování mlynářské činnosti také hospodařil na 3,4 ha půdy. Mlýn byl v dané době společenským centrem nejen Velkých Těšan, ale i sousedních vesnic Bařice, Vrbka a Karolín.

Po okupaci v roce 1939 byl mlýn uzavřen, po smrti Josefa Pátera v roce 1940 v něm ale navzdory zákazu mlel jeho syn František. O dva roky později jej však zatklo gestapo. František byl za údajné předání vojenské pušky a munice odbojové skupině v Hostýnských horách uvězněn. Zemřel v cele smrti v pražském vězení na Pankráci v roce 1944. Ve mlýně se poté nemlelo, pozůstalými bratry byl zachováván jako památka. Postupně však mlýn začal chátrat.[4] Bratr Františka Ferdinand nakonec přecejen přišel s návrhem rozebrat budovu mlýna na otop. Tento návrh byl zamítnut, protože

Nejprve došlo k poničení šindelové střechy, poté došlo k destrukci krovů. Dovnitř zatékala voda. V 60. letech byl mlýn v zoufalém stavu a vyžadoval opravu, jinak hrozilo jeho zřícení. Tehdejší majitelka Anežka Páterová, která si nákladnou rekonstrukci technické památky nemohla dovolit, na konci 60. let mlýn odprodala Okresnímu národnímu výboru v Kroměříži. Následné rekonstrukce se zchátralého mlýna započala v roce 1972.[5] V roce 1975 byl mlýn převeden do majetku Muzea Kroměřížska, které pokračovalo v jeho opravách až do roku 1979.[6] Od května 2014 je mlýn národní kulturní památkou.[7]

Mlýn se nachází v nadmořské výšce 295 m.[1]