Větrný mlýn (Kořenec)

Větrný mlýn postavil v roce 1866 Jakub Veselý, tehdejší starosta obce. Mlýn se nachází jižně od středu obce na kopci Kořenec v nadmořské výšce 620 m v Drahanské vrchovině. Byl funkční až do roku 1950 za posledního mlynáře Josefa Pokorného. V roce 1953 byla opravena střecha. V roce 1967 byl mlýn prodán a využíván jako rekreační objekt. V roce 1972 a 1995 byl rekonstruován. V roce 1944 bylo vichřicí zničeno větrné kolo o šesti křídlech, později nahrazeno pouze čtyřmi křídly. Po roce 1953 zničené větrné kolo nebylo opraveno. Mlýn byl vybaven naftovým motorem pro mletí za bezvětří. V roce 1950 navštívil mlýn malíř Otakar Kubín.[2][3][4]

Větrný mlýn je třípodlažní válcová omítaná zděná stavba holandského typu postavená z lomového kamene na kruhovém půdorysu. Okna nepravidelně umístěná. Stavba je zakončena kuželovou střechou krytou šindelem. Otáčivá střecha má vikýř z něhož trčí hřídel dříve šesti lopatkového větrného kola. Vchod do mlýna je pravoúhlý s rovným překladem, ve zdech jsou proražena okna. Stropy pater jsou dřevěné z trámů se záklopem z fošen. Taktéž schodiště je dřevěné z fošen. Uvnitř je zachovalé technické zařízení o jednom složení s dolním náhonem. Dřevěná šest metrů dlouhá svislá hřídel, palečné kolo o průměru 2,6 m s 90 palci, mlecí složení s lubem, násypným košem a kompletním holendrem k omílání ječmene na kroupy. Mlecí kámen (běhoun) o průměru 1,05 metrů a výšce 0,30 metrů, který při obvodové rychlosti 3,5 m/s dosahoval 64 otáček za minutu.[2][3][5] Dolní kámen (spodek) měl průměr 1,10 metrů a výšku 0,26 metrů.[6]

Mlýn byl schopen za 24 hodin semlít 10 q žita nebo 5 q ječmene na kroupy nebo sešrotovat 96 q obilí.[7]

• 1866–1905 Jakub Veselý
• od roku 1874 nájemce mlynář Baldík z Velenovic
• 1905–1925 Josef a Josefa Popelářovi
• 1925–1967 Josef Pokorný a jeho rodina
• od 1967 rodina Doubkových