Včelí úl

Obrázek vpravo schematicky znázorňuje Langstrothův úl a jeho základní části.

Shora:

• Víko – požaduje se dostatečná tepelná izolace
• Nízký nástavek – v průhledu jsou patrné rámky vybavené voskovými mezistěnami, na kterých včely budují své dílo. Umístěním v horní části úlu je nástavek předurčen pro ukládání medu; má funkci medníku.
• Dva nízké nástavky – konstrukcí ani vybavením se nijak neliší od horního nástavku. Svým umístěním v dolní části úlu jsou předurčeny pro plodové hnízdo; označují se jako plodiště.
• Úlové dno – na vyobrazení má vysoký podmet, tzn. že výška úlového dna resp. volný prostor mezi dnem a spodními okraji rámků činí až 10 cm ale i více.
• na čelní spodní hraně dna je znatelný přesah plochy vně hranice půdorysu úlu. Plocha nese označení leták. Usnadňuje včelám „start“ i „přistání“. Přes celou šířku letáku resp. čelní stěny dna je štěrbina. Nazývá se česno; pro včely „hlavní vchod“ do úlu.
• podle uložení rámků vzhledem k česnu rozlišujeme uložení podélné na studenou stavbu (viz průhled schematického obrázku) a příčné na teplou stavbu.

Podle zobrazeného schéma lze snadno pochopit, proč si Langstrotův úl získal ve světě takovou oblibu. Včelař může s ohledem na vývoj včelstva neomezeně přidávat či odebírat nástavky a tak pružně přizpůsobovat rozměry úlu potřebám včel nebo svým chovatelským záměrům.

Odedávna byly úly vyráběny ze dřeva. Včely vnímají dřevo jako přirozenou součást svého prostředí, proto se dřevo pro výrobu úlu jeví jako materiál nejvhodnější. K výrobě úlu se však používá také dřevotříska, sololit, pěnový i tvrzený polystyrén.

Odborná debata se vede o potřebě tepelné izolace včelstva. Zateplený úl (silnostěnný dřevěný, polystyrenový) usnadňuje včelám regulaci vnitřní teploty avšak brání pružně reagovat na změny počasí. Na oteplení vnějšího prostředí včely reagují opožděně, což je nevýhodou při jarních výkyvech počasí. Tenkostěnný úl (dřevěný 20–25 mm) neizoluje tolik od okolního prostředí, včelstvo pružně reaguje na změny venkovní teploty, avšak zvyšuje se spotřeba donesené sladiny na termoregulaci mikroklima úlu.

Úl stojan je sestaven ze dvou nebo více oddělitelných nástavků, přičemž medník je vždy umístěn nad plodištěm. Podle přístupu ke včelám rozeznáváme stropováky – včelař otevírá úl odklopením víka a úl obsluhuje shora – a zadováky – zásahy v úlu se provádějí otevřením zadní stěny. V tomto případě jsou plodiště a medník od sebe neoddělitelné; úl má pevnou konstrukci o stabilních rozměrech.

V úlu typu ležan jsou medník i plodiště vedle sebe. Úl má vzhled jakési ležící skříně, kterou včelař otevírá shora. Rámky jsou pouze v jedné řadě na teplou stavbu, přičemž blíže k česnu včelstvo buduje plodiště, kdežto v zadním, od česna vzdálenějším, prostoru ukládá zásoby medu. Již málo používaný systém vhodný spíše k chovu matek než k produkci medu.

• Tachovský úl – rámková míra: 390x240 mm, uteplený úl obdélníkového půdorysu v základním provedení se třemi nástavky bez oček. Byl továrně vyráběný a dal se s výhodou používat pro kočování.
• Třeboňský úl – rámková míra: 390x275 mm, obdoba tachovského úlu s odlišnou rámkovou mírou
• Optimal – rámková míra: 420x170 mm, tenkostěnný, čtvercového půdorysu
• Langstrothův úl – světově nejrozšířenější typ úlu, tenkostěnný, obdélníkový půdorys a prostor pro 10 rámků v nástavcích opatřených očky.
• Úl Eurodadant - uteplený úl obdélníkového půdorysu, 13 rámků v nástavcích, plodištní nástavek s rámky míry 39x30 cm, ostatní nástavky (medníkové) jsou osazeny rámky míry 39x15 cm

• Jednotný čechoslovák – rámková míra: 370x300, pokus o sjednocení rámkových měr v bývalém Československu.
• Úl Univerzál s boční předsíňkou (moravský) – rámková míra: 390x240, přístupný zezadu i shora (proto „univerzál“), opatřený tzv. „předsíňkou“, kterou včely vstupují dovnitř.
• Budečák: vzorový zadovák, přístupný zezadu, používaný hlavně ve včelínech a kočovných vozech.

• Brť – část kmene stromu s dutinou osídlenou včelami, odříznutá a přenesená k lidskému obydlí.
• Klát – (špalkový úl) – úl je tvořen vydlabaným dřevěným špalkem a stříškou, někdy bývá na čelní straně zdoben (řezbou, barvou). Pro přístup včelaře do úlu má ze zadní strany zakrývatelný otvor nebo dvířka.
• Slaměná košnice

• 
  Kláty s česny ve tvaru obličejů, Valašské muzeum v přírodě
• 
  Včelí úly - kláty v Muzeu dřevěného porculánu v Držkové
• 
  Slaměný úl – košnice
• 
  Památkově chráněný včelín z r. 1910 v Budkově

• VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8. Kapitola Úl a jeho součásti, Úly používané u nás, s. 99–106.

• Medná kráva

• Obrázky, zvuky či videa k tématu včelí úl na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo úl ve Wikislovníku
• Fotobanka včelích úlů
• Fotobanka včelnic
• Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ
• Český svaz včelařů
• vcelar.org
• stavba úlu Langstroth v domácích podmínkách
• Konstrukce úlu Eurodadant