Výzkumný ústav rostlinné výroby

Ústav vznikl v roce 1951 jako Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4] Navázal tím na prvorepublikové Státní výzkumné ústavy zemědělské v Praze a Moravský zemský výzkumný ústav v Brně, jež byly založeny již v roce 1919.[5] Areál, do něhož byl ústav umístěn, sloužil v letech 1934–1951 Zemskému pomologickému ústavu, který sem byl přemístěn z pražské Troji, kde fungoval od roku 1871.[6]

Dnešní hlavní budova ústavu, vystavěná ve stylu takzvaného českého funkcionalismu,[5] se začala stavět na jaře roku 1932 a byla dokončena již za jeden a půl roku, na podzim 1934.[6] Výstavbu areálu, v němž byly zřízeny rovněž skleník a nevelký blok bytovek, financovala ze svých prostředků země Česká, jelikož pomologický ústav patřil do skupiny zemských hospodářských škol.[6] K další výstavbě došlo až v éře VÚRV, kdy v areálu přibylo několik nových budov. Šlo zejména o fytotron neboli uzavřený klimatizovaný prostor pro hlubší výzkum růstu a vývoje rostlin, genovou banku a budovu genetického inženýrství. Budovy se nacházejí v parku, který je současně jedinečnou dendrologickou sbírkou s téměř 600 stromy a keři, z nichž přes 200 pochází z původní výsadby prováděné v 30. letech.[5]

V roce 1968 byl název ústavu rozhodnutím Ministerstva zemědělství a výživy (MZVž) změněn na Výzkumné ústavy rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4] Od roku 1978 zněl název z rozhodnutí téže instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.[4]

V letech 1985–1991 se ústav rozrostl o odbor základní agrotechniky, když do něj ministerstvo začlenilo Výzkumný ústav základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna.[4] V roce 1989 pak Federální ministerstvo zemědělství a výživy rozhodlo o začlenění převážné části Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření v Praze do rámce VÚRV.[4]

V roce 1993 došlo v rámci změn ve výzkumné základně ČR i k restrukturalizaci VÚRV. Byly při ní zrušeny některé odbory a některé pokusné stanice zanikly nebo přešly do soukromého sektoru.[4] Následujícího roku začlenilo ministerstvo do VÚRV část zrušeného Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci. Tím se oddělení genové banky rozrostlo o genofond zelenin a kořeninových, aromatických a léčivých rostlin.[4] V roce 1995 se odbor rostlinolékařství rozrostl o oddělení ochrany zásob z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze.[4]

Rok 2000 přinesl další rozšíření. Z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze přešly do VÚRV výzkumné stanice travních ekosystémů v Liberci a Jevíčku. V roce 2001 se ústav stal státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem bylo Ministerstvo zemědělství ČR. A konečně v roce 2007 se VÚRV stal veřejnou výzkumnou institucí, čímž mu k názvu přibyla zkratka v. v. i.[4]

V areálu VÚRV se nacházejí výrazné stavební památky z období funkcionalismu. Proto vedení ústavu požádalo se souhlasem Ministerstva zemědělství České republiky v dubnu 1995 tehdejší Pražský památkový ústav (dnes Státní památkový ústav v hlavním městě Praze) o zahájení přípravy návrhu k vyhlášení areálu VÚRV, tedy parku a jádra budov, za nemovitou kulturní památku.[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Výzkumný ústav rostlinné výroby na Wikimedia Commons
• Pomologický ústav v Troji a Ruzyni – výročí vzniku a zániku
• Fontána v areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby