Výsada (Vejprty)

Původní název vesnice Lauxův Mlýn je odvozen z příjmení Laux, které se vyvinulo ze slova Lux (zkráceně Lucas, Lukáš). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Lauxesmühl a Lauxmühl (1787) nebo Lauxmühle (1846).[7] Název Výsada se začal používat až v roce 1950.[8]

Lauxův mlýn stával již v sedmnáctém století na panství Loučné. V roce 1656 byl vrchností přípojen k Přísečnici, ale později se vrátil zpět k Loučné. Podle tereziánského katastru byla roku 1748 součástí mlýna pila, kovárna a obchod s masem. Jaroslav Schaller ve svém díle Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1787 u mlýna uvádí osadu tvořenou pěti domy, která patřila k přísečnickému panství.[4] Roku 1852 byla ve Výsadě otevřena císařská celnice, přesunutá sem z Kovářské.[9] Po druhé světové válce počet obyvatel klesl kvůli vysídlení původních obyvatel na dvacetinu předválečného počtu a osadu se již nepodařilo znovu dosídlit. Po válce byly pila a sousední hotel s restaurací Lauxmühle zbořeny.[4]

Výsada nikdy nebyla samostatnou obcí. V roce 1850 se stala osadou Kovářské, kterou zůstala až do roku 1925,[4] kdy byla připojena k obci České Hamry v okrese Přísečnice. Tento okres se později stal součástí okresu Karlovy Vary-okolí. V roce 1961 byla převedena spolu s Českými Hamry do okresu Chomutov. V období od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1985 osada patřila k Loučné a od 1. ledna 1986 je částí obce Vejprty.[10]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 193 obyvatel (z toho 92 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 181 Němců a deset cizinců. Kromě osmi evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 220 obyvatel: deset Čechoslováků, 193 Němců a sedmnáct cizinců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání a osmi evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[12]