Nové Zvolání

Nové Zvolání (německy Neugeschrei) je městská čtvrť a základní sídelní jednotka ve Vejprtech v okrese Chomutov.[1] Nachází se asi tři kilometry jižně od centra Vejprt, od kterého je oddělena návrším Nad Vodárnou. Nové Zvolání bylo založeno v polovině šestnáctého století v souvislosti s těžbou stříbra. Ačkoliv se stalo součástí města a ve druhé polovině devatenáctého století se zde rozvíjel průmysl, zachovalo si venkovský charakter.[2]

Nové Zvolání
Domy v Horské ulici
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVejprty
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°27′57″ s. š., 13°1′31″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíVejprty (5,92 km²)
Nadmořská výška740–850 m n. m.
Nové Zvolání
Další údaje
Kód ZSJ317811
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Horní část Kollárovy ulice
Železniční zastávka Vejprty zast. na trati Chomutov–Vejprty
Kříž na vrchu Nad Vodárnou s vrchem Bärenstein v pozadí
Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Nové Zvolání vzniklo v polovině šestnáctého století jako hornická osada u dolu Jan na poušti, který byl otevřen roku 1550. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1575.[2] Během třicetileté války hornictví v okolí Vejprt téměř zaniklo a důl Jan na poušti byl znovu otevřen až v roce 1697. Kromě něj byly ve vsi ještě doly Marie Josef a Naděje v Boha, ale byly brzy uzavřeny kvůli velkému množství vody, kterou nebylo možné odčerpávat. Důl Jan na poušti byl v provozu i ve čtyřicátých letech osmnáctého století. Na financování těžby v něm se podílela města Vejprty, Přísečnice a Hora Svatého Šebestiána.[3] Ještě v letech 1789–1812 v něm bylo získáno 1,1 tuny stříbra a 34 tun kobaltové rudy, ale provoz byl finančně ztrátový.[4] Těžba přesto pokračovala i dále, ale v letech 1824–1853 důl vyprodukoval jen 27 kg stříbra a 8,7 tun kobaltové rudy.[5] V první polovině devatenáctého století se v dole Bierzehend těžil také fluorit, který se dodával do železáren v Kovářské.[6] Poslední pokusy o obnovu hornictví proběhly v polovině dvacátého století, kdy byla v oblasti Nového Zvolání neúspěšně hledána ložiska smolince.[7]

V devatenáctém století v Novém Zvolání vzniklo několik průmyslových podniků. Největší z nich byla továrna na stuhy a prýmky bratří Kannenbergerů, ve které v určitých obdobích pracovala až polovina obyvatel vesnice. V roce 1946 byla znárodněna a připojena ke krnovskému národnímu podniku Továrny stuh a prýmků.[2] Dalšími podniky byly firma Bratři Bartlové, která vyráběla pletařské a prýmkařské stroje, nebo firma Johanna Schmidta. Od roku 1865 vyráběla prýmky, různé druhy šňůr a jiné zboží pro dámskou konfekci. Zanikla roku 1947 po připojení k národnímu podniku Stap. stroje.[8] Podobně skončila provoz řada dalších malých podniků zaměřených na textilní výrobu.[9]

Do druhé světové války ve vesnici pracovala řada živnostníků a řemeslníků. Většina provozoven byla po válce uzavřena. Z hostinců zůstal otevřen jen jeden a dva obchody převzalo prodejní družstvo Osvobození.[9] Nová prodejna potravin byla otevřena až v roce 1981. Továrna bratří Kannebergů byla v padesátých letech dvacátého století využívána jako autoopravna jáchymských dolů. Potom se v areálu vystřídalo několik podniků zaměřených na hospodářské stroje. Poslední z nich byl roku 1977 přejmenován na KOVO a ještě později na BELET (bezvadné, levné, trvanlivé), ve kterém se vyráběla stavební kolečka, chromovaný nábytek, ložisková tělesa a od roku 1980 zejména vysokozdvižné vozíky určené zčásti k exportu do Sovětského svazu. Po roce 1990 se společnost BELET zaměřila na výrobu manipulační techniky, zatímco kovový nábytek převzala firma DUNO.[10]

Ve dvacátém století bylo Nové Zvolání připojeno k Vejprtům. V bývalé Kannenbergerově továrně funguje firma Belet, která vyrábí manipulační techniku.[11]

Služby

Od roku 1723 v Novém Zvolání byla jednotřídní pobočka vejprtské městské školy. Vyučovalo se v běžných domech. Do roku 1900 se škola rozšířila na pět ročníků.[12] Po druhé světové válce se začalo vyučovat až od března 1947, ale s úbytkem obyvatel se snižoval i počet žáků a škola byla od 1. ledna 1977 uzavřena.[11] V polovině devadesátých let dvacátého století byla uzavřena zdejší pošta.[13]

Pamětihodnosti

Jednou z dominant vesnice je novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova postavený v letech 1895–1899.[14] Hlavním pozůstatkem dolování jsou zarostlá halda pod Kamenickou ulicí, poblíž které bývaly v okolí kostela ústí šachet Anna a Jan na poušti. Další zarostlé odvaly menších dolů se nacházejí na severním okraji vesnice a na východě u silnice do Kovářské.[15]

Odkazy

Reference

  1. Územně identifikační registr ČR. ZSJ Nové Zvolání: podrobné informace [online]. [cit. 2018-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-02.
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Historie Vejprt. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2007. 192 s. ISBN 978-80-239-9870-2. S. 92. Dále jen Binterová (2007).
  3. URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Svazek 2. Ústecký kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. S. 290. Dále jen Urban (2015).
  4. Urban (2015), s. 291
  5. Urban (2015), s. 292
  6. Urban (2015), s. 294
  7. Urban (2015), s. 295
  8. Binterová (2007), s. 93
  9. Binterová (2007), s. 94
  10. BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Nové Zvolání, s. 28.
  11. Binterová (2007), s. 97
  12. Binterová (2007), s. 165
  13. Binterová (2007), s. 95
  14. Binterová (2007), s. 148
  15. Urban (2015), s. 297

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Historie Vejprt. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, 2007. 192 s. ISBN 978-80-239-9870-2. S. 92–97.
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nové Zvolání, s. 249.
  • URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Svazek 2. Ústecký kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Vejprty, s. 272–299.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.