Výrov (okres Plzeň-sever)
Výrov (německy Wegrow) je obec ležící 2,5 km jihozápadně od Kralovic v části okresu Plzeň-sever. Žije zde 449[1] obyvatel, PSČ všech adres v obci je 331 41. Katastrální území obce, pod kterou patří ještě sousední Hadačka, je 951,28 ha. Vsí protéká Bučecký potok.
| Výrov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0325 566969 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Kralovice |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-sever (CZ0325) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′43″ s. š., 13°27′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 449 (2022)[1] |
| Rozloha | 9,51 km² |
| Katastrální území | Výrov u Kralovic |
| Nadmořská výška | 448 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 157 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hadačka 105 331 41 Výrov [email protected] |
| Starosta | Bc. Vlastimil Pech |
| Oficiální web: www | |
  Výrov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566969 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Výrov byl založen na počátku 14. století na pozemcích grangie plaského kláštera na místě zrušené vsi či dvora Dolní Sechutice. Roku 1307 je poprvé připomínán, když klášter vykázal kralovickému faráři vůz sena ročně ze sechutického dvora jako náhradu za louku pod Výrovem.
Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Výrov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově.
V roce 1460 získal Sechutice s poli a lesy do zástavy Slavibor Pracek ze Svinné. Ten v roce 1498 uzavřel smlouvu s Albrecht z Kolovrat na Libštejně, podle které Albrecht získal pro stavbu rybníka louku pod Výrovem patřící k sechutickému dvoru. Albrecht měl za louku ročně platit Prackovi, po jeho smrti pak klášteru. Klášter měl také rybník získat, vyplatil-li by ves Výrov. Slavibor Pracek zemřel roku 1510, pusté Sechutice se vrátily do majetku kláštera a ten pozemky pronajímal chalupníkům z Výrova.
V roce 1539 získal Florián Gryspek Kaceřov a okolní vesnicemi a požádal krále Ferdinanda I. o připsání pustých sechutických pozemků. Král bez jednání s klášterem žádosti vyhověl a Gryspek kromě sechutických pozemků zabavil i louky pod Výrovem, zvané Prackovské. Tehdejší plaský opat Bohuslav se o změně nedozvěděl a marně se dožadoval 50 kop od výrovských a jejich pána Gryspeka, až si roku 1554 stěžoval u krále, ale neúspěšně.
Okolí
Výrov je dnes srostlý s větší Hadačkou, na území obce se také nachází hospodářský dvůr Sechutice. Na severovýchodě sousedí s Kralovicemi a na jihu s Kopidlem.
Galerie
kaple sv. Vojtěcha
Bučecký potok
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Literatura
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Josef Vorel: Dějiny rodného kraje: Výrov-Hadačka, Rabštejn nad Střelou, 1992
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Výrov na Wikimedia Commons
- Výrov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Výrov
