Výhybka (Kladno)

Městem Kladnem prochází původní koněspřežní dráha a název této části města je spojen s její existencí a provozem.

Dráhu provozovala Pražská železniční společnost, provoz byl zahájen 21. července 1831. Trať vedla z Brusky (poblíž dnešního nádraží Praha-Dejvice) do stanice Píně (polesí) u Lán. Dráha dopravovala dříví z křivoklátských lesů do Prahy a měla být původně dovedena až do Plzně. Koněspřežná dráha byla stavěna s použitím litinových kolejnic o rozchodu 1120 mm upevněných na dřevěných a kamenných podložkách. Trať zvaná Pražsko-lánská koněspřežná železnice měřila asi 62 km.

Trat do křivoklátských lesů byla jednokolejná a bylo nutno pro křižování vlaků vybudovat výhybku, ta byla zřízena v místech dnešního kladenského nádraží[1] a stanice dostala název Kladno-Wejhybka, později Kladno-Vejhybka a konečně Kladno-Výhybka. Dnes název nádraží Kladno, název Výhybka zůstal obytné čtvrti vybudované v pozdějších letech v bezprostřední blízkosti nádraží.

Provoz koněspřežky byl nerentabilní a již v roce 1836 byl zrušen. Nefunkční a chátrající železnici převzal majitel křivoklátského panství kníže Karel Egon II. z Fürstenberka, který byl jejím největším věřitelem. Dráha sloužila zejména k dopravě dříví z jeho lesů a stavebního kamene. Fürstenberk získal povolení pro stavbu trati k buštěhradským dolům, aby se odtud mohlo převážet uhlí do Prahy. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo stavbu trati z Kladna do Kralup a k této stavbě došlo. Kromě toho byla vybudována a dovedena ke kladenskému nádraží trať z Kladna do Nučic (zvaná Kanada nebo Kňučanda) pro přepravu uhlí, železné rudy a vápence. Trať dnes již neexistuje, byla rozebrána a místo ní jsou ve čtvrti Výhybka mezi domy zahrádky.

Pojmenování "Vejhybka" vzniklo také proto, že v roce 1856 byla v místech nádraží vybudována výhybka umožňující přechod železničních vozů z železnice kladensko-kralupské (vybudované roku 1855) s rozchodem 1435 mm (koněspřežní měla rozchod 1120 mm). Předtím se uhlí překládalo do beden z vozů tratě Kladno-Nučice nebo Kladno-Kralupy a překládalo na vozy koněspřežní dráhy směřující do Prahy.

V roce 1855 získala koncesi na provoz pražsko-lánské koněspřežky Buštěhradská železniční společnost, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti. V roce 1863 byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz, od té doby trať známe jako Buštěhradskou dráhu. Zestátněna byla v roce 1923.

Železniční stanice Kladno-Výhybka je hlavní nádražní budou v Kladně. Postavena byla již začátkem 19. století a kvůli sporům při výstavbě koněspřežní dráhy několik kilometrů vzdálená od tehdejšího středu města. Projektantem stávající staniční budovy byl inženýr Josef Chvála.

Trať z Kladna-Výhybky do Dubí byla otevřena 5. listopadu 1855, další část trati do Kralup nad Vltavou 23. února 1856. Úsek trati z Kladna-Výhybky spoluužívaly společnosti Buštěhradské dráhy a Kladensko-nučické dráhy. V roce 1872 byla uvedena do provozu trať z Kladna -Výhybky do Dubí přes stanici Nové Kladno (dnes Kladno-Ostrovec[2]).

Pamětní deska obětem náletu 17. dubna 1945

Budova nádraží byla bombardována 17. dubna 1945.[3] Budova byla opakovaně opravována a zmodernizována.

Dnes je spojena s centrem města městskou veřejnou dopravou a již těsně sousedí s městskou částí Kročehlavy. Není vzdálena několik km od města.

Součástí čtvrti výhybka je i část obytného souboru Svépomoc, což bývala velmi osobitá zástavba odpovídající tehdejším zásadám bydlení. Svépomoc byla vybudována stejnojmenným družstev v letech 1920–1922.

• VYKOUK, Jaroslav. Kladenský tulák: pověsti, příběhy a zajímavosti o původu jmen čtvrtí, částí města a místních lokalit v Kladně. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2009. ISBN 978-80-903784-8-3.

• VYKOUK, Jaroslav. Kladenský uličník, aneb, Průvodce jmény ulic v Kladně. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2007. Vlastivědná knižnice Kladenska, sv. 7. ISBN 978-80-903784-3-8.

• Majer, Jiří a Zdeněk Rasl a Karel Černý. Technické památky Středočeského kraje. Praha, 1987, s. 35-36.