Orebité

Orebité je označení pro východočeskou skupinu husitů pojmenovanou podle kopce Oreb nad městečkem Třebechovice pod Orebem, na kterém se poprvé shromáždili 20. dubna 1420. Centrem svazu bylo královnino město Hradec Králové, které většinou ovládal radikální kněz Ambrož. Ostatní velká východočeská města se k husitům nepřidala, takže si hlavní slovo zpočátku ponechala šlechta. Jejím nejvýznamnějším představitelem byl Hynek Krušina z Lichtenburka. Ten ale husitství využíval hlavně k naplnění vlastních kapes. Například po smrti Václava IV. využil následné bezvládí jen k tomu, aby vyhnal okolo sídlící kněze a zabavil jejich majetek.

Orebité
Účast na husitských válkách a křížových výpravách proti kacířům
Korouhev s pelikánem, kterou později převzali Sirotci
Základní info
Aktivní	1420–1424
Transformace	sirotci
Operační  území	Svatá říše římská Země Koruny české
Ideologie	Česká reformace chiliasmus
Velitel	Hynek Krušina IV. z Lichtenburka Jan Žižka z Trocnova Diviš Bořek z Miletínka
Základny	Hradec Králové
Spojenci	táborité pražané Litevské velkoknížectví Polská koruna
Oponenti	katolická církev křižáci Svatá říše římská česká katolická šlechta, landfrýd Svatohavelská koalice pražané, umírnění husité česká katolická šlechta, landfrýd Uherské království
Konflikty/boje	křížové výpravy proti husitům první druhá

Další významní orebité byli páni Aleš Vřešťovský z Rýzmburka, Jan Krušina z Lichtenburka, Viktorin z Kunštátu, Hynek Boček z Kunštátu a Jan Puška z Kunštátu. Nejpočetnější ale byli nižší šlechtici, například Diviš Bořek z Miletínka, Jan Hertvík z Rušinova, Beneš Mokrovouský z Hustiřan, Jiří z Chvalkovic a jiní. Mezi orebity na rozdíl od dalších husitských skupin neměli kněží prakticky žádnou moc, stejně tak je nerozvracely žádné kacířské sekty jako adamité a další.

Svým náboženským cítěním orebité zpočátku připomínali umírněné pražany, nevěřícího protivníka ale chtěli zlikvidovat silou zbraní podobně jako radikální táborité, postupně se však radikalizovali.

V roce 1423 se velitelem orebitů stává Jan Žižka z Trocnova v čele nového bratrstva Menšího Tábora. Po jeho smrti v roce 1424 u Přibyslavi se bývalí orebité přejmenovali na sirotky.